Skořápky malované nebo ‚oblečené‘ do plastových i látkových košilek zavěšuje parta nadšenců pravidelně. První akci zorganizovali asi před pěti lety.
„Býval to planý ořešák, ale díky práci našeho vrchního zastřihovače, který každý rok strom upravuje, začal dokonce i plodit. Nebo že bychom ho probudili k životu právě těmi vajíčky?“ usmívá se jedna ze zakladatelek tradice Kateřina Prucková.
Kdy a jak nápad na zdejší kraslicovník vznikl, si už přesně nepamatuje. Předpokládá však, že první zmínka padla na jarní procházce k lesu, když se sousedkami řešily, co připravují doma na Velikonoce.
„Jako sousedé z ulice se setkáváme na vánočním punči, o prázdninách na pokecu. Tak proč se nevidět i na jaře, kdy je takové hluché období,“ říká.
Akce každoročně započne už týden před samotným zdobením. Staré kraslice nebo stužky a šňůrky je nutné opravit, rozbité nahradit. Děti a kreativnější jedinci se s chutí pouští do tvorby nových vajíček. Zavěšování na větve přichází na řadu v neděli před svátečním víkendem a trvá asi tři hodiny.

„Vytáhneme žebříky, ty nejodvážnější a nejstatečnější hlinické ženy se nebojí kvůli vajíčkům vyšplhat až na nejvyšší větvičky stromu,“ prozrazuje Prucková.
Na konec se všichni vzájemně odmění napečenými i vypálenými pochutinami a popřejí si hezké svátky. Kraslicovník pak mohou lidé obdivovat 14 dní.
Běžně se zapojují desítky lidí, kteří tvoří i zavěšují pohromadě. Přípravy ale letos ovlivnila opatření kvůli koronaviru, a tak pomáhali hlavně jednotlivci, maximálně dvojice.
„Nějaká vajíčka jsme nechali ležet pod stromem, aby je kolemjdoucí a zájemci mohli pověsit a těšilo je, že se také zapojili,“ ujišťuje. V minulých letech se na větvích objevovaly i kraslice, které přinesli obyvatelé z ostatních částí obce.
Poprvé účastníci ozdobili okolo 300 skořápek, jejichž počet se rok od roku navyšoval. Loni o Velikonocích zatížilo korunu ořešáku dosud rekordních 1 566 kraslic. Povede se letos tuto hranici překonat? Vzhledem k nouzovému stavu v republice spíše ne. To však Pruckovou ani její přátele vůbec netrápí.
„Jde nám jen o to, aby barevný strom přinesl potěšení všem, kteří jdou z práce domů nebo se na chviličku dostanou na zdravotní procházku. Tento strom nás spojuje.“
Kromě náhodných kolemjdoucích se u něj rádi fotí i místní koledníci, kteří se na Velikonoční pondělí vydají pro nějakou tu sladkost nebo štamprli. Těch však tentokrát bude minimum.

Jedinou vadou na kráse může být fakt, že kraslicovník je daleko od návsi i frekventované silnice. Hliníky totiž leží v klidné části Senice, mimo hlavní dění. Při výběru lokality ale měli ‚zdobiči‘ od začátku jasno. Ořešák stojí přímo u vjezdu do jejich ulice, navíc má okolo sebe spoustu volného prostoru.
„Často se na něj chodívají dívat děti se školky nebo z družiny, a tak tady mají dost bezpečného místa k trošce odpočinku,“ vysvětluje Kateřina Prucková, bývalá ředitelka Základní školy Senice na Hané.
Pokud kraslice odolají vlivům počasí, uloží je jejich tvůrci do krabice a na jaře v roce 2021 se na větvích objeví znovu. Část z nich tak už lze označit za památeční.
„Autoři si na nich poznamenávají rok výroby. Některá vajíčka jsou společnou prací párů, které se pak ke svým výtvorům vracejí,“ uzavírá obyvatelka Senice.