Skořápky malované nebo ‚oblečené‘ do plastových i látkových košilek zavěšuje parta nadšenců pravidelně. První akci zorganizovali asi před pěti lety.

„Býval to planý ořešák, ale díky práci našeho vrchního zastřihovače, který každý rok strom upravuje, začal dokonce i plodit. Nebo že bychom ho probudili k životu právě těmi vajíčky?“ usmívá se jedna ze zakladatelek tradice Kateřina Prucková.

Kdy a jak nápad na zdejší kraslicovník vznikl, si už přesně nepamatuje. Předpokládá však, že první zmínka padla na jarní procházce k lesu, když se sousedkami řešily, co připravují doma na Velikonoce.

„Jako sousedé z ulice se setkáváme na vánočním punči, o prázdninách na pokecu. Tak proč se nevidět i na jaře, kdy je takové hluché období,“ říká.

Akce každoročně započne už týden před samotným zdobením. Staré kraslice nebo stužky a šňůrky je nutné opravit, rozbité nahradit. Děti a kreativnější jedinci se s chutí pouští do tvorby nových vajíček. Zavěšování na větve přichází na řadu v neděli před svátečním víkendem a trvá asi tři hodiny.

Olomoucký půlmaraton
Olomoucký půlmaraton přeložen na srpen! Běžet se má ráno

„Vytáhneme žebříky, ty nejodvážnější a nejstatečnější hlinické ženy se nebojí kvůli vajíčkům vyšplhat až na nejvyšší větvičky stromu,“ prozrazuje Prucková.

Na konec se všichni vzájemně odmění napečenými i vypálenými pochutinami a popřejí si hezké svátky. Kraslicovník pak mohou lidé obdivovat 14 dní.

Běžně se zapojují desítky lidí, kteří tvoří i zavěšují pohromadě. Přípravy ale letos ovlivnila opatření kvůli koronaviru, a tak pomáhali hlavně jednotlivci, maximálně dvojice.

„Nějaká vajíčka jsme nechali ležet pod stromem, aby je kolemjdoucí a zájemci mohli pověsit a těšilo je, že se také zapojili,“ ujišťuje. V minulých letech se na větvích objevovaly i kraslice, které přinesli obyvatelé z ostatních částí obce.

Poprvé účastníci ozdobili okolo 300 skořápek, jejichž počet se rok od roku navyšoval. Loni o Velikonocích zatížilo korunu ořešáku dosud rekordních 1 566 kraslic. Povede se letos tuto hranici překonat? Vzhledem k nouzovému stavu v republice spíše ne. To však Pruckovou ani její přátele vůbec netrápí.

„Jde nám jen o to, aby barevný strom přinesl potěšení všem, kteří jdou z práce domů nebo se na chviličku dostanou na zdravotní procházku. Tento strom nás spojuje.“

Kromě náhodných kolemjdoucích se u něj rádi fotí i místní koledníci, kteří se na Velikonoční pondělí vydají pro nějakou tu sladkost nebo štamprli. Těch však tentokrát bude minimum.

Ilustrační foto.
V Olomouci má vzniknout závod na výrobu respirátorů

Jedinou vadou na kráse může být fakt, že kraslicovník je daleko od návsi i frekventované silnice. Hliníky totiž leží v klidné části Senice, mimo hlavní dění. Při výběru lokality ale měli ‚zdobiči‘ od začátku jasno. Ořešák stojí přímo u vjezdu do jejich ulice, navíc má okolo sebe spoustu volného prostoru.

„Často se na něj chodívají dívat děti se školky nebo z družiny, a tak tady mají dost bezpečného místa k trošce odpočinku,“ vysvětluje Kateřina Prucková, bývalá ředitelka Základní školy Senice na Hané.

Pokud kraslice odolají vlivům počasí, uloží je jejich tvůrci do krabice a na jaře v roce 2021 se na větvích objeví znovu. Část z nich tak už lze označit za památeční.

„Autoři si na nich poznamenávají rok výroby. Některá vajíčka jsou společnou prací párů, které se pak ke svým výtvorům vracejí,“ uzavírá obyvatelka Senice.