Zaradovat by se mohl i český pivař, kdyby surovina z českých chmelnic nekončila v cizině a jemné chuti nejkvalitnější aromatické odrůdy na světě, Žateckého poloraného červeňáku, si neužívali Japonci, Rusové nebo Číňani.

„Česat začneme v sobotu, zatím to vypadá na průměrnou až mírně nadprůměrnou sklizeň," hodnotil chmelař Tršické zemědělské Ivo Macháček. Průměr v jeho chmelnicích je kolem 1,2 tuny z hektaru.

Počasí letos plodině celkem přálo. Vloni byl vysoký počet tropických dní a sucho, což je katastrofa pro pivovarnicky cenné hořké látky. „Počasí je letos rozhodně přívětivější. Jen četnost přeháněk je vysoká a s tím související riziko plísně, takže uvidíme, jestli chmel vydrží až do konce," uvedl.

Plíseň chmelová však nemá vliv na sládky sledovaný obsah alfa kyseliny, která dělá hořkost piva.

„Chmel vypadá vyzrálejší a obsah alfa kyselin by mohl být vyšší," těší se chmelař z Tršic.

Český chmel je za hranicemi žádaný

Sklízet se bude ze 47 hektarů. Výměru v posledních letech nijak zásadně nemění. Na 80 procentech pěstují Žatecký poloraný červeňák.

„Ten je na 30 hektarech, na zbytku pak hybridní odrůdy Premiant a Sládek," uvedl Ivo Macháček.

V Tršicích jsou pěstitelé konzervativní a chmelové novinky zatím na pozemky nepouštějí. Pěstování plodiny je běh na dlouhou trať a v českých podmínkách není návratnost taková jako za oceánem. Změny ve skladbě odrůd či výměry chmelnic nelze očekávat ani od narůstajícího počtu minipivovarů. Kvalitní česká surovina totiž končí ve velkých objemech prostřednictvím obchodníků za hranicemi České republiky.

Letošní sklizňová výměra je v celé České republice 4 783 hektarů. Plocha mírně roste třetím rokem. Celkově se předpovídá průměrný výnos s produkcí zhruba 6 000 tun chmele. Přibližně 80 procent je určeno na vývoz. Cílovými destinacemi jsou Japonsko, Německo a Rusko.

„V posledních letech se zmáhá pivovarnictví v Číně, které je také významnou exportní destinací," uvedl Macháček.