Jeho kulaté razítko by chtěl investor, společnost Ventureal, získat ještě letos.

„Pět set metrů od chalupy mám mít elektrárny a nikdo mě o tom nespravil. Upomínat mě, že jsem před třemi lety nezaplatil popelnici, to mi z obce volají. Nesouhlasím se stavbou. Zničí krajinu a znamená zdravotní riziko,“ tvrdí Aleš Skoumal, který má v Horní Loděnici chalupu. Obává se například dlouhodobého působení infrazvuku elektráren.

Proti jsou i desítky obyvatel Těšíkova. „Elektrárny mají stát kilometr od mého domu. Přitom nemohu ovlivnit, jestli tam budou, nebo ne. Informovanost o projektu mohla být lepší. Každopádně stavební řízení ještě není ukončeno a měli bychom dostat šanci do záměru promluvit,“ uvedl za petiční výbor Těšíkovských Josef Kapitán.

Brněnská firma Ventureal by chtěla větrníky postavit ve druhé polovině příštího roku. Tvrdí, že pro jejich vztyčení zvolila místa co nejdále od obytné zástavby a brala přitom ohled i na krajinu. Zdravotní rizika, na něž poukazují místní kritici, odmítá.

„Krajská hygienická stanice, která to posuzovala, vydala kladné stanovisko. Všechny potřebné studie včetně hlukové jsou zpracovány,“ reagoval Martin Hanus z Ventureal. „O vlivu infrazvuku máme desítky studií. Ve vzdálenosti nad sto metrů lidem žádné zdravotní problémy nehrozí,“ tvrdí Alexander Szotkowski z česko-rakouské firmy. Větrníky jsou od nejbližší obytné zástavby zhruba kilometr.

Stavba již má za sebou kompletní posouzení vlivu na životní prostředí a námitky neměl ani krajský úřad. „To bylo před rokem a půl. Tehdy nikdo nic nenamítal,“ reagovali zástupci investora.

Proti elektrárnám nejsou ani samosprávy obcí, kde mají stát. „Stavbu podporujeme. Nechali jsme vypracovat zadání na změnu územního plánu, který budeme ve čtvrtek schvalovat,“ uvedl starosta Horní Loděnice Gustav Repaň.

Například Horní Loděnici, kde bude stát šest větrníků, přinesou elektrárny do pokladny půl milionu ročně, což je šestina rozpočtu. „Vyspravíme za to silnice, které budou používat,“ uvedl starosta.

Projekt podporují i místní farmáři, kteří na okolních loukách pasou dobytek. „V zimě jim budeme udržovat cesty ke stožárům. Práce není a v zemědělství je to horší a horší. Pronajali jsme pozemky a výtěžek můžeme investovat do farmy,“ uvedla Aneta Dobešová.

Projekt sto padesát metrů vysokých stožárů se příliš nezamlouvá radním ve Šternberku, kteří se jím zabývali v pondělí. „Je to věcí tamních obcí. Každopádně náš starosta předal svým kolegům v obcích připomínku za Mikroregion Šternbersko. Zejména z hlediska dopadu na krajinu a blízkost přírodního parku Sovinecko se větrný park do této lokality nehodí,“ uvedla mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.

Městští radní se také chtějí obrátit na kraj, aby se větrnými elektrárnami v regionu zabýval a jejich budování reguloval. „Máme pocit, že zatímco jinde to kraje řeší, ten Olomoucký zaspal,“ poznamenala Černocká.

V regionu nyní větrné elektrárny fungují například u Hraničných Petrovic, na Drahanské vrchovině, v Norberčanech či Ostružné. „Náklady na pořízení větrné elektrárny jsou obrovské a návratnost takové investice je třeba deset let,“ uvedl například Radomír Mokriš z firmy, které patří větrníky u Hraničných Petrovic.

Firmy však mají garantované výkupní ceny a na investici mohou získat dotace. „My budeme splácet ještě nejméně šest roků,“ uvedl Mokriš. Je však přesvědčen, že při stavbě „větrného parku“ je nutné citlivě posuzovat, kde budou stožáry stát. „Možností je spousta, ale musí se brát ohled i na krajinu,“ míní Mokriš.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika