Letos došlo k loupežným přepadením a počátkem prázdnin se situace vyhrotila poté, co nezletilá dívka surově napadla jiné děvče, jež po tomto krvavém útoku skončilo potlučené v nemocnici.
Podle vedení městské policie a radnice se situace v posledních týdnech zklidnila. Zafungovalo i posílení kamerového systému na městském koupališti.
O pořízení nových kamer rozhodlo vedení města po sérii útoků a červencovém veřejném setkání k tématu bezpečnosti. Diskuse s občany ukázala na konkrétní místa, kde se lidé ve Šternberku cítí nejméně bezpečně.
„Nejčastěji hovořili o centru města a ulici ČSA, ale z podnětů vyplynulo, že se dobře necítí ani v ulici Obloukové. Na tyto podněty jsme se rozhodli reagovat a právě v těchto lokalitách budou instalovány zmiňované kamery,” uvedl starosta města Stanislav Orság.
MP: Napadání dětí přestalo
Rozhodnutí odpovídá i na výsledky dotazníkového šetření z 31. července, kdy rozšíření kamerového systému občané často zmiňovali jako jedno z navrhovaných opatření. V rámci veřejné debaty se do ankety zapojilo pět desítek lidí.
„Nejčastěji se lidé setkávají s vandalismem a verbálním obtěžováním, fyzické násilí naštěstí nepatří k většinové zkušenosti. To vše ale přispívá ke sníženému pocitu bezpečí a násilné incidenty, které se v poslední době staly, rozhodně nebereme na lehkou váhu. Násilí nebudeme tolerovat,” okomentoval výsledky starosta.
Kamery v ulici ČSA, kde budou instalovány dvě, a v Obloukové ulici by mohly být zapojeny do monitorovacího systému během září.
„Nyní řešíme technickou stránku. V průběhu září by měly fungovat,“ upřesnil radní a velitel městské policie Libor Šamšula.
Podle něj se situace v posledních týdnech zlepšila.
„Že by bylo ticho na ulicích, to není, ale situace se celkově zklidnila. To nejzávažnější, k čemu tady docházelo, a to napadání lidí, dětí, to přestalo,“ hodnotil velitel.
„Zafungoval i kamerový systém na koupališti, kde neevidujeme žádný konflikt. Návštěvníci koupaliště opatření vítají,“ popisoval dění.
Šéf strážníků zopakoval, že případy narušování veřejného pořádku a soužití ve městě musí obyvatelé nahlásit. „Jinak se o tom nedozvíme a nemůžeme reagovat,“ apeloval Libor Šamšula.
Zhoršení s novými přistěhovalci
Situace ve Šternberku se zhoršila poté, co se do města přistěhovali nepřizpůsobiví lidé z jiných měst. Problémy s částí Romů řeší i Litovel. Bytové domy, kde bydlí problémoví obyvatelé, jsou v soukromém vlastnictví.
Podle vedení radnic, chybí legislativní nástroje, například typu bezdoplatkových zón, které zrušil Ústavní soud, protože vedly k diskriminaci sociálně slabých.
„Problémy vypukly s příchodem nových lidí, kteří k městu nemají žádný vztah. Stěžují si na ně i lidé z romské menšiny, kteří ve Šternberku žijí léta. Nyní jsme zaznamenali další nově přistěhovalé, kteří přišli z Olomouce,“ popisoval atmosféru velitel strážníků.
„Jediná páka, kterou jsme jako města a obce měly, byla bezdoplatková zóna,“ zopakoval.
Ve Šternberku zafungovala. Město ji aplikovalo cíleně na dvě adresy s největšími problémy.
„Jenže v některých městech využili nástroj plošně, na celé území města, kde to mohlo mít dopady na lidi, kteří skutečně potřebovali pomoc, a kvůli tomuto nástroji ji nedostali. Soud to proto zrušil,“ poznamenal.
Pomoci městu chtějí také Romové
Šternberk se již spojil s dalšími městy, Děčínem i Litovlí, aby představitelé samospráv vyvolali diskusi o změně legislativy. „Nyní hledáme možnosti,“ uvedl starosta Orság.
Podle velitele městské policie ve Šternberku také probíhá výběrové řízení na obsazení pozic asistentů prevence kriminality a městských strážníků.
„Mezi uchazeči na asistenty evidujeme i zájemce z řad romské menšiny, kteří nám chtějí pomoci, protože se situací nejsou spokojeni,“ dodal.
Ve Šternberku rovněž jednají o rozšíření spolupráce s neziskovkami. Na říjen plánuje radnice další setkání s veřejností k tématu bezpečnosti ve města.
