Válcovitá věž je nejstarší částí objektu a od poslední přestavby začátkem dvacátého století je její vchod zazděný. Je proto záhadou, co vše můžou útroby stavby skrývat.

Věž už mnohá desetiletí obývají jenom holubi, kteří její vnitřek nepochybně poznamenali především trusem.

„Předpokládáme, že po vstupu do ní narazíme asi na metr tlustou vrstvu holubího trusu. Pod tímto nánosem však pravděpodobně objevíme zeminu a spáleniště, které můžou obsahovat osobní věci strážců věže, stavební pomůcky z minulých staletí nebo také artefakty z období, kdy byla věž využívaná jako hladomorna,“ řekl Pavel Michna z odboru archeologie Národního památkového ústavu.

„Podobné věže byly v minulosti na středověkých hradech vystavěny v místech, odkud hrozilo největší ohrožení – v tomto případě ze strany náhorní roviny. Věže sloužily jako ochrana a taktéž místo posledního útočiště. Lidé se pak v nouzi do věže dostali po dřevěné konstrukci, kterou následně spálili, aby zabránili přístupu nepřátel,“ pokračoval Michna.

Samotný archeologický výzkum bude technicky náročný, protože jediný přístup do věže představuje malé okno ve výšce asi pět metrů. Odborníci se do vnitřních prostor budou dostávat po lešení.

Stejný způsob přístupu budou muset využít i v interiéru stavby, protože by během výzkumu chtěli odkrýt několik metrů nánosů až k samému kamennému podloží věže.

Bádání bude financovat ministerstvo kultury a předpokládané náklady se můžou vyšplhat až do výšky 800 000 korun.

Archeologové by se do věže mohli prvně podívat už v červnu letošního roku. Průzkum věže iniciovalo vedení hradu Šternberk, protože po jeho ukončení a následných technických úpravách plánuje v budoucnu věž zpřístupnit návštěvníkům.