Důvod k radosti teď mají obyvatelé Lutína, Hněvotína, Olšan, Luběnic a několika okolních obcí. Krajský úřad v Olomouci totiž zamítl plánovanou těžbu štěrkopísku na ložisku Lutín-Luběnice. Důvodem zákazu jsou obavy z narušení zdrojů pitné vody, záboru zemědělské půdy mimořádné kvality, zatížení obyvatel hlukem a imisemi z těžby a nákladní dopravy. Obce tam nyní chtějí společně vybudovat přírodní koupaliště.

Proti plánované štěrkopískovně u Lutína bojovali obyvatelé a zastupitelé dotčených obcí několik let. Lidé psali petice a zakládali občanská sdružení.

Zastupitelé Lutína, Hněvotína, Luběnic, Těšetic i Ústína opakovaně odmítali zahájení těžby. Nesouhlasili ani s využíváním místních komunikací pro dopravu vytěženého štěrkopísku.

Krajský úřad vydal před několika dny na plánovanou těžbu zamítavé stanovisko kvůli několika negativním vlivům na životní prostředí.

„Důvodů bylo hned několik. Těžba může negativně ovlivnit vodní zdroj Trávníky, který zásobuje pitnou vodou celý region, a může způsobit pokles hladiny vody v soukromých studních. Ložisko štěrkopísku je na nejcennějších a nejpřísněji chráněných půdách první a druhé třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Doprava získaného štěrkopísku by okolní obce negativně zatížila z hlediska hluku a imisí,“ sdělil vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Olomouckého kraje.

Lidé rozhodnutí vítají, mají však dál obavy

Rozhodnutí kraje uvítali obyvatelé Luběnic a členové tamního občanského sdružení Královský kopec, které proti štěrkovně dlouho bojovalo.

„Chci jménem členů sdružení a všech luběnických občanů krajskému úřadu poděkovat za to, že upřednostnil zdraví a přání svých obyvatel před sílou zahraničního investora. Je to jev nevídaný a pro mnohé pesimisty překvapivý. Jsme rádi, že zvítězil zdravý selský rozum, vždyť žijeme na Hané,“ poznamenal předseda sdružení Milan Seifert.

Starostové okolních vesnic se obávají, že investor bude ve svém záměru pokračovat dál. Občané proto v červnu založili občanské sdružení Lutín bez pískoven. „Má několik desítek členů, další pořád přibývají. Z toho, že krajský úřad nesouhlasí s těžbou máme radost. Je nám však jasné, že investor se hned tak nevzdá. Těžba v takovém rozsahu je pro něj velmi lukrativní,“ míní lutínský starosta Antonín Bábek (nez.).

Podobný názor zastává také starosta Hněvotína Jaroslav Dvořák (nez.). „Rozhodnutí kraje bereme jako první krůček k tomu, jak otevření lomu na štěrkopísek zabránit. Víme, že obyvatelům našeho regionu chybí možnost koupání a rekreace. Společně s okolními obcemi proto připravujeme přírodní koupaliště na obecních pozemcích v okolí Blaty, nedaleko od pozemků, kde měla fungovat štěrkovna,“ řekl Dvořák.

Okolní vesnice by na svých katastrech vybudovaly přístupové cesty a cyklostezky směřující k nové vodní ploše. „Už teď zvažujeme, kudy k němu povedeme cyklostezku a in-line stezku. Rozhodně budeme s Hněvotínem a okolními vesnicemi v tomto směru spolupracovat,“ dodal Bábek.

Společnost se nevzdává

Švýcarská společnost Agir, která v Lutíně plánovala po dobu nejméně dvaceti dvou let těžit až 350 tisíc tun štěrkopísku ročně, však hodlá s Krajským úřadem v Olomouci vyjednávat dál. „Jsme přesvědčeni o tom, že údaje o narušení spodních vod nejsou pravdivé, a že kraj nemá dostatek podkladů pro takové rozhodnutí. Rozhodně to nebereme jako ukončenou věc, budeme žádat o opravné vyjádření,“ sdělil poradce pro ekologii společnosti Agir Ivan Pola.

Zamítavé stanovisko kraje má platnost dva roky. Pokud investor svoje plány nebo rozsah těžby pozmění, může se rozběhnout nové řízení o posouzení vlivů na životní prostředí – tzv. EIA. „U větších investičních záměrů tato studie obnáší statisícové náklady na odborné posudky a různé studie. Investoři, kteří neuspějí napoprvé, už obvykle nevynaloží další peníze, energii a čas do projektů, které už jednou studií EIA neprošly. Mnozí to často vzdají hned v průběhu posuzovacího procesu,“ informoval Veselský.

Olomoucký krajský úřad v minulosti vydal zamítavé stanovisko také k těžbě písku v Žeravicích na Přerovsku.