Pro pracovníky Národního památkového ústavu (NPÚ) je například nepřípustné, aby byl v tak historicky významné stavbě výtah. Jenže pokud zde má být škola, musí provozovatel zajistit bezbariérový přístup do všech prostor. Neshod je však mnohem víc.

„Ten dům byl dva nebo tři roky prázdný a chátral. My jsme ho chtěli využít, ale památkáři tvrdili, že pro něj nějaké využití najdou. Prý za pár let. Začali jsme proto o objekt bojovat, abychom tam mohli přesunout kroměřížskou konzervatoř. Díky stavebním úpravám může být v tom domě nějaký provoz. Kdyby to záleželo na památkářích, chátral by dál a nic by v něm nebylo,“ uvedl Břetislav Baran, ekonom Metropolitní kapituly u svatého Václava, která objekt vlastní.

S tím však nesouhlasí Zdenka Bláhová z památkového ústavu. „My nemáme co mluvit do toho, jak se objekt využije. Vyjádříme se až v době, kdy majitel domu nějaké řešení navrhne. Plán na rekonstrukci budovy za účelem umístění školy se nám zdál naddimenzovaný na možnosti, které ta stavba má. Proto jsme se proti tomu ohradili,“ vysvětlila Bláhová.

Památkáři považují nynější rekonstrukci budovy v rohu Wurmovy a Křížkovského ulice za naprosto nevhodnou.

„Při opravách střechy stavebníci například zničili celý krov z 19. století. Pod okny v patře jsou vývody klimatizace, přitom v jiných budovách vede klimatizace do komína, čímž se nenaruší vzhled domu,“ uvedl Jan Kubeš z NPÚ.

Dalibor Matoušek, který má na starosti stavební dozor, však míní, že památkáři nemají komplexní přehled o celé problematice. Možností, jak technicky provést určité úpravy, existuje podle něj více, ale jde o to zvolit menší zlo.

„Udělat vývod klimatizace do komína v tomto případě nešlo, museli bychom vést vzduchotechniku pod štukovými stropy a tím jej zakrýt. Proto jsme přistoupili k tomuto řešení. Vývody pod okny zakryjeme mřížkou v barvě fasády, aby byly co nejmíň vidět,“ vysvětlil Dalibor Matoušek, který má na starosti stavební dozor.

„Co se týká krovu – ten, který jsme zbourali, byl rozpadlý, prožraný červotoči a naprosto neopravitelný.“

Památkářům se nelíbí ani zbudování výtahu a přistavení nového ochozu. Při těchto úpravách vybourali stavaři několik parapetů a zrušili původní okna a klenby.

Tyto zásahy vysvětluje projektant rekonstrukce Jiří Tomeček tím, že podle zákona musí být do všech prostor školy umožněn bezbariérový přístup.

„Kvůli tomu jsme museli probourat kousek klenby ve sklepě, abychom mohli udělat dojezd výtahu,“ přiznal Tomeček.

„Pavlač jsme tam vložili, aby byl možný přístup do učeben. Nemohou být průchozí, jak to v budově bylo, to prostě ve škole nejde. Odstranili jsme tři parapety, abychom na místě původních oken mohli udělat vstupy do učeben z ochozu. Dva byly rozpadlé, jeden jsme použili na místě, kde byl původní parapet zničený.“

Kritika památkářů projektanta mrzí. „Vždyť já dělám památky už pětadvacet let. Nechci je ničit. Naopak se vždycky snažíme je co nejvíc zachovat. Jenže to musíme nějak skloubit s tím, za jakým účelem se ta budova opravuje,“ posteskl si Tomeček.

Pokud se památkáři a majitelé stavby nejsou schopni domluvit, rozhodne oddělení památkové péče magistrátu. Jeho vedoucí Vlasta Kauerová se však k tomuto konkrétnímu sporu odmítla vyjádřit.

Urbaníková Jana