O zpřístupnění unikátní památky ukryté v lesích Libavé se zasadil Okrašlovací spolek Lubavia se sídlem ve Městě Libavá, který zachraňuje kulturní dědictví, jež zbylo po někdejších obcích včleněných po roce 1946 do Vojenského újezdu Libavá. Reaguje tak na zájem lidí, kteří zejména o víkendech přijíždějí k chrámu, jenž je ale pro veřejnost během roku uzavřený.

Pozůstatky piaristické koleje ve Staré Vodě, kde nabyl základy vzdělání například J. E. Purkyně
Z kláštera na Libavé, kde studoval Purkyně, zbyly jenom trosky

První komentované prohlídky se uskuteční už v tomto týdnu v sobotu a neděli od 10 do 16 hodin a pak o víkendech každý lichý týden, a to až do konce září.

„Kostel bude v tu dobu přístupný veřejnosti. Zájemce o odborný výklad o historii kostela a Staré Vody budou provázet naši dobrovolníci. Tito průvodci budou k dispozici návštěvníkům při vstupu hlavní bránou na pravé straně, v nově vybudovaném objektu,“ zval předseda výboru Okrašlovacího spolku Lubavia Jindřich Machala.

Zájem novomanželů roste

O místo s unikátní atmosférou se po zveřejnění avíza o chystaném zpřístupnění chrámu o víkendech začali hojně zajímat budoucí novomanželé, kteří si už objednávají termíny obřadů.

Libavá - pozůstatky po raketové základně Sovětské armády. Tzv. silo, březen 2022
Raketová základna na Libavé. Sověti tu mohli začít jaderný útok. Jak vypadala?

„Je tedy možné, že turisté budou muset strpět menší omezení. Poptávka ze strany svateb roste. Návštěvníci ale v době konání obřadu v kostele rozhodně nemusejí ztrácet čas postáváním před vraty. Mohou si před prohlídkou obejít pozůstatky kláštera nebo zajít ke Královské studánce. Ve Staré Vodě je co k vidění,“ uvedl Jindřich Machala.

Vstup do poutního kostela bude zdarma. V dřevěné boudě v areálu si turisté budou moci zakoupit drobné upomínkové předměty. K dispozici bude na místě kasička pro případné příspěvky na obnovu Staré Vody a dalších památek na Libavsku.

Kozlov - starosta Roman Fojtík na místě budoucí rozhledny,  duben 2021
U Libavé se chystá stavba rozhledny. Výhled bude dechberoucí

Nápisy azbukou zachovány záměrně

Římskokatolický poutní kostel v zaniklé obci Stará Voda, dnes součásti obce Město Libavá, byl vystavěn v letech 1683 až 1688 podle projektu architekta Giovanniho Pietra Tencally. Interiéry zdobí vzácné fresky, které vytvořil italský mistr Giovanni Carlone.

Kostel utrpěl po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce, kdy po vzniku vojenského újezdu poutní místo zaniklo a chrám začal trpět devastací. Odvezeno bylo vnitřní vybavení, včetně oltářních obrazů, soch, zvonů a varhan.

Náměstí ve Městě Libavá (Stadt Liebau)
Němci se chtějí vrátit domů na Libavou, jako popel. Jaký byl jejich odsun?

Stavbu a interiéry kostela postupně devastovaly československá a po okupaci v roce 1968 taky sovětská armáda. Několik let posloužil jako sklad sovětské munice.

Interiér byl nejvíce poškozen v době sovětské okupace. Vojáci zdi pomalovali a sochy a fresky rozstříleli. Nápisy azbukou i stopy po střelách jsou na stěnách a dalších místech po dohodě s památkáři dodnes zachovány jako memento okupace z let 1968 až 1991. Nápisy odkazují na města a obce, odkud okupanti pocházeli.

Kostel je chráněn jako kulturní památka. Škody napáchané působením armád jsou od 90. let postupně napravovány. V roce 1991 došlo také k obnovení slavných Svatoanenských poutí. Velkou zásluhu na obnově poutního místa mají skauti a dobrovolníci, kteří mají k místu vztah. S financováním oprav pomohli odsunutí Němci.

Noc kostelů na Libavé

Noc kostelů se 10. června opět uskuteční i ve Staré Vodě a nebude chybět zajímavý doprovodný program, například v podání dětského pěveckého sboru z Moravského Berouna. Soubor letošní akci zahájí v 18:00. Následně vystoupí lesníci z vojenských lesů a statků na lesní rohy od 19:30 a dorazí i klarinetista Igor Františák z Násodního divadla moravsko v Ostravě. Chybět nebude vyprávění o historii kostela i zničeného kláštera od nejpovolanější osoby, historičky paní Jany Krejčové. O průvodní slovo se postará organizátor celé akce Jan Pečínka, ze střediska skautů Ladislava Ruska z Čechovic.
Zdroj: Okrašlovací spolek Lubavia