Mnohem častěji teď lidé kontaktují hasiče s žádostmi o likvidaci hnízd nebezpečného hmyzu, protože vos a sršňů v letních měsících přibývá. V letošním roce je jich prý více než v minulosti. Někteří odborníci ale tvrdí, že se jich lidé často bojí úplně zbytečně. Lékaři však doporučují opatrnost. Nebezpečí, které může hrozit, dokazuje i těžký případ pobodání sršněm ze začátku minulého týdne.

Nejvíce práce mají hasiči

To, že mají lidé z vos a sršňů strach, pozorují v těchto dnech hlavně hasiči. „V létě nám lidé volají tak dvakrát až třikrát do týdne s tím, že chtějí zlikvidovat nějaké hnízdo,“ řekl Radomír Kafka z hasičského záchranného sboru v Olomouci.

Ne všichni volající se však setkají s úspěchem. Hasiči vyjíždějí pouze k akutním případům, kdy hmyz někoho bezprostředně ohrožuje.

„Zasahujeme jenom tehdy, pokud lidé najdou sršní nebo vosí hnízdo někde ve školce, v domově důchodců. Když má někdo něco na zahradě, kam nemusí chodit a může se tomu vyhnout, odkazujeme na deratizační a dezinsekční firmy. Ty mají i lepší prostředky než my. My můžeme použít maximálně nějaký postřik nebo to hnízdo vysát,“ doplnil Kafka.

Zásah odborné firmy však na rozdíl od výjezdu hasičů není zadarmo. Za likvidaci hnízda lidé zaplatí od pěti set do dvou tisíc korun, podle situace a místa, kde se hnízdo nachází.

„Jinak postupujeme, když je hnízdo na zahradě v zemi, jinak, pokud je třeba na půdě nebo pod střechou,“ vysvětlil Radovan Šindelář z olomoucké dezinsekční firmy. Zároveň však upozornil, že sršňů se podle něj lidé bojí úplně zbytečně.

„Vždyť je to chráněné zvíře a navíc například včelí bodnutí je prý třikrát horší než bodnutí sršněm. Najít jejich hnízdo je spíš štěstí než nějaká katastrofa. Já osobně bych je vůbec nehubil, místo hasičům bych zavolal ochranářům přírody, ať si to hnízdo přemístí někam do přírody.“ To je však podle ochranářů naprosto nereálné a pracovníci dezinsekčních firem tak podávají lidem mylné informace.

„Sršeň jednak nepatří mezi zvlášť chráněné druhy, a my ani nemáme žádnou možnost, techniku, jak takové hnízdo někam přesunout,“ informoval vedoucí olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody Jiří Šafář.

Že se tohoto hmyzu lidé bojí zbytečně, však s Šindelářem souhlasí. „Sršni vůči obratlovcům agresivní nejsou. Pokud je člověk neprovokuje, bezdůvodně nezaútočí. Lidí si opravdu nevšímají, i když samozřejmě nechci zlehčovat to, že výjimečně bodnout můžou. Pak je to nepříjemné. Málokdo ale ví, že jsou velmi užiteční, protože sežerou spoustu jiného hmyzu,“ vysvětlil Šafář. Jediný, komu prý mohou být sršni nebezpeční, jsou včelaři, kterým mohou tito dravci zaútočit na včelstva.

I když podle odborníků sršni na člověka nezaútočí, lékaři varují před neopatrností. Někdy sice může bodnutí způsobit pouze nepříjemné napuchliny, jindy ale mohou být následky fatální.

„Určitě je dobré se chránit a tomu kontaktu předcházet, zvlášť, pokud je člověk alergický. V tom případě by měl dodržovat preventivní opatření, jako je šedé oblečení do přírody, žádné výrazné barvy, nejíst a nepít nic sladkého, co tento hmyz láká, a samozřejmě chránit ta nejcitlivější místa – krk a obličej. A samozřejmě, pokud je to léčený alergik, měl by u sebe vždycky mít pohotovostní balíček s léky pro první pomoc,“ doporučila alergoložka Eva Součková.

Ohroženi jsou i lidé bez alergií

Slova lékařky potvrdil i ředitel krajské záchranné služby Ivo Mareš, který v minulém týdnu zasahoval u dramatického pobodání hmyzem. Muž napadený sršněm naštěstí přežil.

„Minulý týden jsme jeli k pánovi, kterého pobodal sršeň. Měl těžký anafylaktický šok a byl v ohrožení života. Okamžitě jsme ho odvezli na oddělení urgentního příjmu, kde trvalo celých čtyřiadvacet hodin, než se ho podařilo stabilizovat,“informoval Mareš.

Podle jeho slov muž není alergik, i přesto však mohly být následky fatální. „Ani nevíme, jestli to byl určitě sršeň, klidně ho mohla bodnout jen nějaká větší vosa. Zatím to ale byl nejvážnější případ, ke kterému jsme letos jeli,“ dodal.

Jana Urbaníková