Zatímco zástupy v ulicích proti invazi nenásilně protestovaly a diskutovaly s okupanty, sovětští vojáci zmasírovaní propagandou o ozbrojeném boji československých "reakcionářů" reagovali mnohdy bezhlavě a chaoticky.
Jesenicko, Šumpersko, Prostějovsko, Přerovsko i Hranicko obsadila vojska Varšavské smlouvy už 21. srpna, do Olomouce vjela těžká bojová technika až na druhý den.
Ve městě lidé vylepovali letáky a transparenty, zamazávali či odstraňovali směrovky, aby se cizí vojska obtížněji orientovala. Po obsazení olomouckého rozhlasu okupanty místní novináři pokračují v "ilegálním" vysílání z jiných míst.
Krví je pak do historie regionu zapsána tragická neděle 25. srpna.
Kolona sovětské armády směřující od Olomouce do Brna kvůli chybějícímu značení bloudí Prostějovem. Nervózní a vystresování vojáci pak začnou pálit na všechny strany. I když střelba měla být podle všeho hlavně výstražná, výsledkem jsou v Prostějově tři mrtví a devět těžce zraněných.
Invaze nakonec dosáhla cíle. Po dvou letech od spontánního protestu naprosté většiny obyvatel proti okupaci, jsou lidé při tzv. normalizaci opět obráni o svobodu projevu i cestování, zárodky demokracie a často také o sny, profese, zaměstnání i domovy.
