Lidé místním hasičům, chovatelům nebo fotbalistům dávali staré železo a tak přispívali na jejich činnost. Jenže sběrny za kilogram kovového odpadu nyní vyplácejí jen něco málo přes korunu, takže výdělek mnohdy ztěží pokryje náklady na dopravu.

Podobný obrázek hanácké vesnice zná asi každý: obecní rozhlas vyhlásí, že místní dobrovolní hasiči v sobotu pořádají sběr starého železa. Obyvatelé před domky navrší haldy kovového šrotu. Dobrovolní záchranáři je v sobotu naloží na traktorovou vlečku či nákladní auto a odvezou.

„Sběr kovového odpadu už organizujeme více než deset let, vždy v dubnu. Ovšem letos jsme jej zrušili, protože se to prostě nevyplatí,“ povzdechla si starostka dobrovolných hasičů v Dlouhé Loučce Eva Hladišová.

Dodala, že v minulých letech si spolek jarním sběrem přivydělal vždy okolo třiceti tisíc korun. Použil je na nákup hadic, savic, speciálních obleků a dalších potřeb. „Letos jsme spočítali, že se by se nám sběr železa s ohledem na náklady na dopravu do sběrny nevyplatil,“ konstatovala.

Břuchotínští zase organizují sběr kovového odpadu ve své vesnici i v druhé části dvouobce – Křelově. „Už se to moc nevyplatí. Bereme to spíš jako tradiční službu občanům. Starší lidé nemají jinou možnost, jak se starého železa zbavit,“ upozornil starosta břuchotínských hasičů Jan Kalva.

Doplnil, že v předchozích letech pořádali sběrovou akci dvakrát do roka. Loni už jen jednou a podobně tomu zřejmě bude kvůli symbolickým částkám utrženým za odevzdaný šrot i letos.

V Kožušanech si svůj rozpočet prodejem starého železa pravidelně vylepšují fotbalisté. „Dříve jsme po vesnici sebrali šest vleček. Pak se výkupní cena vyšplhala na šest korun a lidé si začali kovový odpad vozit do sběrny sami,“ sdělil jednatel oddílu kopané kožušanského Sokola Marek Rozehnal.

Při posledním sběru zaplnili fotbalisté dva kontejnery. „To se už výkupní ceny dostávaly na minimum, ale organizace, jako je ta naše, potřebuje každou korunu,“ podotkl Rozehnal.

Provozovatelé sběren se spolkům snaží vyjít vstříc například tím, že jim po domluvě přistaví kontejner přímo na místo a zajistí dopravu.

„Situace je v posledních letech zhuba stejná. Organizace, jako jsou dobrovolní hasiči nebo chovatelé, k nám kovový odpad stále vozí. I když se současná výkupní cena netříděného železného šrotu pohybuje okolo koruny dvacet,“ poznamenal Michal Dostál, vedoucí výkupny „Kalorie – Vladimír Stolička“ v Průmyslové ulici v Olomouci.

Částku v rozmezí od jedné koruny do koruny šedesát vyplácí dle druhu starého železa Zdenek Trnka, majitel výkupny kovového odpadu v Troubelicích.

„Různé vesnické spolky k nám se sběrem jezdí i nadále. I v současné době sběr kovového odpadu pro jejich pokladny nějaký příjem znamená. Teď by se snad navíc mělo ohledně výkupních cen železa blýskat na lepší časy,“ věří Trnka.

Výkupní ceny železného šrotu

Starý lehký odpad tl. do 4mm, lehký šrot 1,50 Kč
Starý lehký odpad tl. do 4mm, celé karosérie 1,00 Kč
Nový lehký odpad tl. do 3mm, trubky, svitky 1,50 Kč
Starý těžký neupravený (kolejnice všeho druhu) 2,80 Kč
Starý težký neupravený, min. tl 4mm 2,00Kč
Litinový odpad neupravený (soustruhy, lisy,) 2,40 Kč
Železný šrot nízké kvality, např. bojlery, pračky 0,50 Kč

Výběr výkupních cen některých typů starého železa. Ceny se mohou v jednotlivých provozovnách lišit. Zdroj: www.alfasrot.cz