„Smírčí kříže jsou připomínkou tragických událostí násilné smrti. Jejich realizace bývala součástí takzvaných smírčích smluv, přičemž dohoda mohla být provedena i ústně,“ zasvěcovala Sandra Kolářová, mluvčí olomouckého územního pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).

Na základě těchto pramenů, dokument ovšem mohl být po splnění všech podmínek smíru zničen, je podle památkářů možné zjistit důvody i podrobnosti události. Spíše ale výjimečně.

„Jaké byly důvody jejich vztyčení ve většině případů již nevíme. Ve velmi ojedinělých případech se informace o události předávaly v ústní tradici a byly v pozdějším období zaznamenány,“ přiblížila mluvčí.

Přírodní koupaliště Paseka, 17. srpna 2022
V tropech za osvěžením do Paseky. Nabízí komorní biokoupání za pár korun

To je zřejmě také případ jednoho z nejzachovalejších smírčích křížů, který stojí na okraji Topolan po pravé straně silnice směrem na Hněvotín. Pozornému kolemjdoucímu neunikne ani do pískovce zahloubený reliéf. Připomíná tesařskou sekeru – symbol krvavé tragédie, která se zde odehrála v 17. století. Místní legenda vypráví o důstojníkovi, jenž se měl v době osobního volna vydávat za ženou tamního sedláka. Hospodář jej ze žárlivosti zabil. Ke krveprolití mělo dojít přímo na místě, kde vrah následně vztyčil a dodnes stojí pískovcový kříž.

Bez zdobení i s obrazci

Symbol pokání nacházející se v Topolanech je podobou a opracováním typický. Smírčí kříže mají podle památkářů obvykle základní tvar kříže často bez zdobení, zajímavý opracováním, zejména tvarem i strukturou kamene.

„Na některých smírčích křížích jsou jednoduché obrazce například meče, kříže (například Krčmaň, Mořice), sekery (například Šternberk), kopí (například Lukavice), v různé míře také sekané letopočty a v lepším případě také sekané nápisy s údaji o tragické události. Zajímavým příkladem je kříž ve Svésedlicích s rytým motivem kopí a letopočtem 1542,“ popisovala zajímavosti Sandra Kolářová.

V Bělkovicích-Lašťanech již sedmou sezonu promítají v letním kině u rybníka. V pátek uvedli oceňovaný český film Zátopek a jako bonus nabídli divákům vzpomínku na návštěvu Emila Zátopka v obci v roce 1988, 12. srpna 2022.
VIDEO: Letní biják na vesnici? Na filmy chodí davy. A zadarmo. Nabízíme tipy

Vymezit přesně období, kdy byla tato tradice formy usmíření nebo odčinění běžná, je podle olomouckých památkářů obtížné.

„Hlavní těžiště lze klást přibližně do 14. až 16. století. Jednalo se zvyklost středověkého původu, která od 2. poloviny 16. a v 1. polovině 17. století postupně vymizela. Krajním mezníkem bylo vydání Obnoveného zřízení zemského v roce 1628 pro Moravu, které znemožňovalo uzavírání smírčích smluv,“ poukázala mluvčí.

Smírčí právo

Nejstarší dochované smírčí smlouvy v českých zemí pochází ze 14. století, ale pravděpodobně bylo toto zvykové právo podle památkářů mnohem staršího původu.

„Právní nebo soudní praxe ve středověkých městech nabízela často takzvané smírčí právo, jako jistý způsob mimosoudního narovnání. Někde byla dokonce tato praxe preferována. Tragická událost byla řešena často mezi kajícným viníkem a rodinou usmrceného. Forma odčinění (usmíření) obvykle zahrnovala postupné placení finančního odškodnění ve stanovených termínech, na vlastní náklady nechat sloužit stanovený počet zádušních mší, zaplatit náklady za pohřeb, místnímu kostelu darovat vosk na svíce, osobně vykonat kajícnou cestu do některého vzdáleného poutního místa a nezřídka nechat vystavět kamenný kříž v místě tragédie. V roli ručitelů, svědků nebo zprostředkovatelů byli obvykle konšelé nebo radní měst, písaři, notáři, církevní hodnostáři. Ti také soudně vymáhali právo, pokud viník podmínky smíru nesplnil. Viníka k těmto krokům vedla především víra v posmrtný život a strach z božího soudu. Záležitost mohla totiž být řešena soudní cestou, a tudíž by byla větší pravděpodobnost hrdelního trestu. Důvodů bylo jistě vícero,“ vysvětlovala mluvčí NPÚ.

Přímý vztah původního umístění kamenného kříže v místě tragické události je podle památkářů velmi zásadní.

„Ne vždy je však současné umístění původní. V minulosti docházelo k posunům nebo i výraznému přemístění,“ uvedla mluvčí.

Důvodem pro přemístění smírčího kříže mohly být úpravy terénu v jeho okolí, například při rozšiřování komunikací, vzniku nové zástavby či z ideových důvodů.

„Častokrát to však byl zejména důvod pro faktické zachování památky,“ doplnila Sandra Kolářová.

Barokní křížová cesta v Rudě u Rýmařova a poutní slavnost ke cti Panny Marie Sněžné. Neděle 7. srpna 2022.
Barokní zážitek na kopci. Úchvatná křížová cesta v Rudě ožila poutí

V Olomouckém kraji jsou v současnosti památkově chráněné na čtyři desítky smírčích křížů, většina v okrese Olomouc.
K největším lze řadit například smírčí kříže ve Štarnově u Šternberka s výškou 114 centimetrů, šířkou 90 centimetrů nebo v Cholině s výškou 112 centimetrů a šířkou 32 centimetrů. Kříž původem z Kružberka, nyní na hřbitově v Prostějově, má celkovou výšku 140 centimetrů.
Do skupiny památek mohou být podle NPÚ řazeny i kříže, které mohli nechat postavit příbuzní na místech tragických úmrtí vlivem nehody nebo nemoci. 
Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci

Smírčí kříže

1. Moravičany, m. č. Doubravice nad Moravou (jihozápadní okraj obce, v křižovatce silnic, na pozemku parc. č. 408/2), v. 75 cm

2. Těšetice, m. č. Vojnice (zasazen do průčelí kaple sv. Cyrila a Metoděje, na pozemku parc. č. st 101), v. 80 cm, š. 40 cm

3. Topolany (u domu č.p. 9, na pozemku parc. č. 51), v. cca 80 cm, š. cca 45 cm

4. Senice na Hané (před sochou sv. Tomáše při silnici k Hliníku, na pozemku parc. č. 1168/1), v. 78 cm, š. 44 cm

5. Slatinice (ve středu obce, na rozcestí blízko bývalého panského hospodářského dvora a silnice k nádraží, na pozemku parc. č. 81/1), v. 56 cm, š. 47 cm bez ramen

6. Prostějov (původně v obci Kerhartice, MS kraj) (v prostoru hřbitova, součást hrobu, na pozemku parc. č. 6671/1), bez rozměrů

7. Moravičany (severozápadní konec návsi u kaple sv. Floriána, na pozemku parc. č. 202), v. cca 100 cm

8. Lukavice na Moravě (na západní straně návsi u hlavní silnice, na pozemku parc. č. 869/1), v. cca 110 cm

9. Střelice u Litovle (před domem č.p. 87, na pozemku parc. č. 734/1), v. 91 cm, š. 64 cm, hl. 28 cm

10. Nedvězí (u silnice do Slavonína v blízkosti pomníku obětem světové války, na pozemku parc. č. 88), v. 80 cm, š. 56 cm

11. Střelice u Litovle (na návsi před domem č.p. 2, na pozemku par. č. 723/1), v. 108 cm, š. 59 cm, hl. 24 cm

12. Štarnov (ve středu obce při ohradní zdi bývalého hřbitova, na pozemku parc. č. st. 33), bez rozměrů

13. Štěpánov (na okraji obce při silnici do Moravské Huzové, na pozemku parc. č. 949/1), v. 85 cm, š. 45 cm, hl. 25 cm

14. Rájec u Zábřeha (na návsi, na pozemku parc. č. 1206/1), v. 125 cm, š. 44 cm

15. Mořice (před vstupní branou na hřbitov, na pozemku parc. č. 365), v. cca 95 cm, š. 70 cm, hl. 37 cm

16. Zvole u Zábřeha (na návsi po pravé straně silnice na Zábřeh, na pozemku parc. č. 1741/5), v. cca 110 cm

17. Slavonín (v zahradě školky č.p. 182, na pozemku parc. č. 448/1), v. cca 100 cm, š. cca 45 cm

18. Senička (ve výklenku boží muky, na parc. č. 592), rozměr v. 91 cm, š. 45 cm, bez výzdoby

19. Křelov (na návsi u kapličky, na pozemku parc. č. 378/1), v. 70 cm, š. 35 cm

20. Laškov, m. č. Krakovec (v centru obce při silnici do Laškova, na pozemku parc. č. 301/1), v. 60 cm, š. 50 cm, hl. 30 cm, na pozemku parc. č. 1965), v. 80 cm, š. 50 cm

21. Tři Dvory u Litovle (na jihozápadním okraji obce před domem č.p. 36, na pozemku č. 353/1), v. 63 cm, š. 66 cm

22. Svésedlice (při severním konci obce před domem č.p. 43, na pozemku parc. č. 164/2), v. 98 cm, š. 34 cm, hl. 17 cm

23. Řimice (v lese u královské cesty asi 1 km severovýchodně od hájenky na Nových Mlýnech v tratu U kamenného kříže, na pozemku parc. č. 721/7), v. 87 cm, š. 51 cm

24. Strukov (u silnice mezi č.p. 61 a obecním úřadem, vedle sochy sv. Jana Nepomuckého, na pozemku parc. č. 139), v. 60 cm, š. 40 cm

25. Šternberk (při severní straně schodiště před kostelem Zvěstování P. Marie, na pozemku parc. č. 16), v. cca 85 cm, š. 69 cm

26. Dubicko (severovýchodní vidlice křižovatky na Vítošov, Polici a Lukavici, na pozemku parc. č. 1965), v. 80 cm, š. 50 cm

27. Vilémov u Litovle (zazděn ve zdi předzahrádky domu č.p. 142, na pozemku parc. č. 1868), v. cca 90 cm

28. Šternberk (u severní strany schodiště před kostelem Zvěstování P. Marie, na pozemku parc. č. 16) druhý, původně u Babic, bez rozměrů

29. Krčmaň (přibližně 500 m západně od obce v polích nad vedlejší cestou do Grygova, na pozemku parc. č. 527/102), š. 83 cm (na novodobém podstavci v. 175 cm

30. Olšany u Prostějova (ve středu obce před kostelem sv. Jana Křtitele, na pozemku parc. č. 837/3), v. 70 cm (částečně zapuštěn do země)

31. Štarnov (u potoka Olešnice, v polní trati Na pusté, na pozemku parc. č. 398/2), v. 114 cm, š. 90 cm, hl. 32 cm

32. Cholina (za humny u fotbalového hřiště na pozemku parc. č. 126/4), v. 112 cm, š. 32 cm, hl. 22cm

33. Štěpánov u Olomouce (2 ks, v předzahrádce domu č.p. 184, na pozemku parc. č. 1192/1), č. 1 - v. 71 cm, š. 75 cm, č. 2 – v. 58 cm, š. 80 cm

34. Příkazy (u silnice Olomouc-Litovel před domem č.p. 222, na pozemku parc. č. 1094), bez rozměru torzo

35. Bílsko (na pozemku parc. č. st. 35), v. 90 cm

36. Police (torzo kříže zazděno v ohradní zdi hřbitova, na pozemku parc. č. 43/1), v. cca 130 cm

37. Špičky (zazděn v ohradní zdi, na pozemku parc. č. 2), bez rozměrů

Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci