Kliknutím zvětšíte„V letech 2015 až 2020 se řada lokalit v povodí Moravy, zejména oblast Hornomoravského úvalu, tedy Olomoucko, Přerovsko a Haná, potýkala s nedostatkem vodních zdrojů pro průmysl, zemědělství a pro výrobu pitné vody,“ poukázal ministr zemědělství Miroslav Toman. „Obyvatelé v těchto oblastech přišli s požadavkem na zvýšení zabezpečení dodávek vody. V návaznosti na Koncepci ochrany před následky sucha pro území ČR jsme proto iniciovali tento návrh kvůli posílení vodních zdrojů v povodí Horní Moravy,“ vysvětlil ministr.
Surovou vodu má zamýšlený přivaděč odebírat z prostoru existující kaskády vodních děl Slezská Harta – Kružberk na řece Moravici pramenící v Jeseníkách.
„Optimalizace technického řešení bude součástí investičního záměru,“ sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý s tím, že vláda v minulém týdnu uložila ministru zemědělství zajistit zpracování investičního záměru. Stát má dva miliony korun a zaplatí ho Povodí Odry.
Investiční záměr má být na stole do konce června 2021.
„Do konce září by pak měl ministr zemědělství vládě předložit návrh časového harmonogramu a plán na zajištění peněz na dokončení přípravných prací,“ informoval mluvčí resortu.
Podél silnice na Moravský Beroun
Vody pro obří přivaděč je v nádrži Slezská Harta dostatek a do budoucna je volná kapacita i při očekávaných zvýšených odběrech vzhledem ke klimatické změně.
Pro deficitních oblastí Hané ohrožených poklesem spodních vod je podle ministerstva rezerva dostatečná - k dispozici by měl být dlouhodobě jeden kubík vody za sekundu.
„Nadlepšovací účinek nádrže Slezská Harta činí 4,57 kubíků za sekundu a v současné době včetně zahrnutí očekávané klimatické změny a očekávaného nárůstu odběrů s rezervou pro potenciální budoucí odběratele ve vlastním povodí Odry je využito 3,5 kubíků za sekundu.,“ vysvětlil mluvčí Bílý.
Trasa nadregionálního potrubí by podle ministerstva mohla kopírovat směr silnice I/46 od Bílčice přes Moravský Beroun a Šternberk do Olomouce.
Vodohospodáři: Proč takto?
Pro vodohospodáře na Olomoucku je vládou schválený záměr neznámou novinkou. Dlouhodobě ve svých koncepčních materiálech počítali s jinou cestou.
„Nevím, čí je to aktivita a proč se řeší převod vody ze Slezské Harty. Desítky let tady mluvíme o tom, že pokud to bude zapotřebí a vody se nebude dostávat, půjdeme cestou rozšiřování na Dubicko a Mohelnicko, případně se také uvažuje o vybudování přehrady nad Dlouhou Loučkou. Toto jsou dlouhodobé vize,“ reagoval Jiří Kožušníček, technický náměstek VHS Olomouc, která vlastní na Olomoucku osm vodovodů a 19 pramenišť o celkové vydatnosti 832 litrů za sekundu.
Jiné cesty k vodě se podle náměstka VHS Olomouc dlouhodobě plánovaly i pro deficitní oblasti na Prostějovsku.
„Voda z Mohelnické brázdy by se mohla přesouvat přes vodojem Stráž a směřovat až na jižní Moravu,“ zmínil desítky let starou variantu.
Šternbersko: Nemáme zájem
Podle ředitele VHS Sitka, která zásobuje pitnou vodu Šternbersko a další části Olomoucka, jde o nové možné řešení, které by ale Šternbersko nevyužilo.
„Jako skupinový vodovod o to zájem nemáme. Šternberk má dostatek svých zdrojů. Máme kvalitní podzemní vodu, která je do jisté míry spolehlivější než povrchová,“ reagoval Antonín Kostrůnek.
„Využíváme vodu ze starých důlních děl, z velkých hloubek. Jsou to spolehlivé zdroje nejen co do množství, ale i kvality vody. A pokud bychom v příštích dekádách potřebovaly další zdroje, máme i záložní,“ dodal.
VHS Sitka navíc chystá rozšíření skupinového vodovodu a plánuje napojit další obce směrem na Olomouc.
Historie nejmladší přehrady
O výstavě přehrady Slezská Harta na řece Moravici uvažovali vodohospodáři už v šedesátých letech. Tehdy se ostravská aglomerace rozrůstala tak rychle, že vznikla obava z nedostatku pitné vody. Navíc měl obrovský odběr vody také těžký průmysl a hutě na Ostravsku. Stavební práce na Slezské Hartě začaly až v roce 1987. Lidé ze zbořených domů v Karlovci, Nové Pláni, Razové, Dlouhé Stráni, Leskovci a Roudnu většinou dostali přidělené byty v panelácích na nových sídlištích v Bruntálu. Vykoupeno bylo na 300 nemovitostí. Protože počátkem devadesátých let došlo k útlumu průmyslu a k výraznému poklesu spotřeby vody, nebylo jasné, zda se vůbec vyplatí Slezskou Hartu dokončit. Byla dokončena až v roce 1997 krátce před příchodem extrémních povodní. Kromě vodohospodářského, rybářského a rekreačního využití si Slezskou Hartu oblíbili také filmaři. Natáčel se zde seriál Velké sedlo i film Johanka z Arcu.
Slezská Harta v číslech
Délka hráze: 540 metrů
Výška hráze: 65 metrů
Celkový objem nádrže: 219 milionů m3
z toho zásobní objem: cca 185 milionů m3
Délka záplavy: 13 kilometrů
Šířka záplavy: 1,7 kilometru
Zatopená plocha: 870 hektarů
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
