„Obecenstvo, hlava vedle hlavy, stálo podél dráhy povzbuzujíc závodníky a se zájmem, někdy i se smíchem sledujíc závody,“ píše se v Litovelských novinách z 9.března 1938 o prvním klání na saních, které se uskutečnilo na dráze Gustava Frištenského v Mladči nedaleko Litovle.

Odvážný a průkopnický nápad

Článek zmiňuje odvahu závodníků, sněhové podmínky i vady sáňkařské premiéry, které bude třeba pro příště vychytat.

„Pořadatelstvo opomenulo závodníkům připevniti velká čísla, aby závodící saně byly poznány bez všelikého volání a dotazování se po číslech. Závodníci zase chybili, že se někteří přihlašovali jako jednotlivci, kdežto pak jezdili ve dvojicích a trojicích, čím bylo téměř znemožněno držeti závodníky ve správné evidenci,“ stojí v dobovém tisku.

Podle Zdenky Frištenské, praneteře slavného zápasníka a siláka, zaznamenala sportovní aktivita na dráze u Mladečských jeskyní rozvoj po válce, kdy byly všeobecně skromné podmínky pro sportovní a společenské vyžití.

„Litoveláci jezdili na Třesín sáňkovat, tady jsme na rovině, a jeho napadlo uspořádat tam sáňkařské závody, udělat dráhu. To bylo celkem odvážné a průkopnické. Ohlas byl obrovský,“ popisovala.

Na závody se dodnes nezapomnělo

Na závodění na saních se v Mladči nezapomnělo, což potvrzuje současný starosta obce Jiří Pekař. Jeho otec, rodák z Mladče, se s Gustavem Frištenským osobně znal.

„Vyprávěl mi, jak se tady závodilo. Sáňkování bylo populární a Gustav Frištenský byl sportovec světového formátu, který lidi pro novinku nadchl,“ uvedl starosta.

„Ať se lidé přijedou podívat, omrknou dráhu, kterou připomínají informační cedule, a při nedostatku sněhu si ji alespoň projdou a objeví zimní krásy Třesína,“ usmíval se.

Frištenský proslavil Litovel i celou zemi

Gustav Frištenský (1879 až 1957) proslavil Litovel i celou zemi počátkem 20. století. Jméno Frištenský bylo svého času synonymem neuvěřitelné síly, pevného charakteru, lásky k vlasti a zdravého způsobu života. Zápasník procestoval téměř celý svět a absolvoval neuvěřitelných 10 tisíc zápasů, z nichž poslední v úctyhodných 72 letech.

„Jeho vypracované tělo často sloužilo jako model pro sochaře, jeho síla, technika i schopnost se v krátkém čase správně rozhodnout se stala vzorem pro několik generací,“ připomněla Zdenka Frištenská, která je vedoucí Muzea Litovel, kde je jejímu slavnému předkovi věnována speciální expozice.