Slavnostní mše svatá začala ve čtrnáct hodin. Věřící při ní oslavili nejen samotné přenesení ostatků a pouť děkanátů Prostějov a Vyškov za rodiny a duchovní povolání, ale vzpomenuli také sté výročí úmrtí blahoslaveného Karla Habsburského a 105. výročí jeho návštěvy Olomouce.

Návštěvu jiného světce, papeže Jana Pavla II., má řada lidí v paměti. Do moravské metropole přijel v roce 1995. „Pro mnohé je nezapomenutelné jeho setkání s mládeží na Svatém Kopečku,“ zmínil arcibiskup Graubner v kázání při slavnostní bohoslužbě.

Papež Jan Pavel II. vychází z Arcibiskupského palíce, kde byl během své návštěvy Olomouce v květnu 1995 ubytovaný
Papež Jan Pavel II. v Olomouci. Je to už 25 let, připomeňte si

Světoznámá řeholnice Matka Tereza navštívila Olomouc v květnu 1990. Zakladatelka řádu Misionářek lásky se v katedrále svatého Václava setkala nejen s tehdejším olomouckým arcibiskupem Františkem Vaňákem, na jehož pozvání město navštívila, ale také se zástupem lidí, kteří prostorný dóm zcela zaplnili.

„Biskup Josef (Hrdlička, pozn. red.) určitě pamatuje, že stála tady před oltářem a spolu jsme ji doprovázeli k helikoptéře, kterou odletěla na Slovensko. Její sestry k nám do diecéze nepřišly, jsou dnes v Ostravě. Ale ona nechala hluboký dojem v lidech, ke kterým hovořila,“ řekl Jan Grauber.

Ten po skončení bohoslužby požehnal relikviáře s ostatky světců. Nacházejí se v kapli svatého Stanislava, kde je rovněž uchovávána eucharistie. Relikviáře mají podobu bronzových reliéfů jednotlivých světců, schránky s ostatky jsou umístěny na místě jejich srdce.

Před a po bohoslužbě si mohli lidé mohli prohlédnout výstavy věnované císaři Karlu I. a jeho návštěvě v Olomouci. Na průčelí katedrály byly vyvěšeny portréty osobností, jejichž ostatky se přenesly do katedrály.

Vzpomínka na arcibiskupa Rudolfa Jana v Olomouci, 24. 3. 2019
Olomouc vzpomínala na arcivévodu Rudolfa Jana. Přijel Babiš i Klausová

Poslední český král

Karel I. usedl na trůn rakousko-uherského mocnářství během I. světové války v listopadu 1916 po smrti svého prastrýce Františka Josefa I. Se zánikem Rakousko-Uherska na konci roku 1918 byl nucený odejít do exilu. Zemřel na Madeiře v dubnu 1922 ve věku 34 let.

Karle I., poslední rakouský císař, český král a markrabě moravskýKarel I., poslední rakouský císař, český král a markrabě moravskýZdroj: Unknown author via Wikimedia CommonsBěhem své krátké vlády se snažil o ukončení masakrů světové války, jeho aktivita kromě mírového snažení a jednání směřovala také k modernizaci poměrů v mocnářství a nastolení spravedlivějšího uspořádání pro jednotlivé země, národy a národnosti. V roce 2004 byl za své křesťanské postoje, příkladný život a roli mírotvorce blahořečen římskokatolickou církví. 

Karel Habsburský byl i poslední český král a markrabě moravský. K českým zemím měl blízký vztah, v mládí zde často pobýval, vojnu si "odsloužil" v Čechách, studoval na pražské univerzitě. Mluvil dobře česky. Po rozpadu Rakousko-Uherska byly ve hře snahy o azyl Karla a jeho rodiny v nově vzniklém Československu, to se však k tomu stavělo odmítavě.

Jako rakouský císař navštívil Olomouc v prosinci 1917, kdy se zúčastnil slavnostního obnoveného vysvěcení kostela Panny Marie Sněžné a navštívil také vojenský hřbitov v Černovíře. Byla to poslední návštěva českého královského panovníka v historii města.  (kof)