Na letitých počítačích se učí třeba školáci z Lutína na Olomoucku. Sedm let starou techniku škola dostala v rámci projektu Internet do škol.

„Vybavení bohužel postupně začíná odcházet, opravy se prodražují. Přístroje jsou zastaralé, nové výukové programy na nich nejdou spustit,“ konstatoval ředitel školy Jan Spurný.

S obnovou Lutínským pomáhají rodiče, zaměstnanci, sponzoři i firma, která se stará o servis výpočetní techniky.

„Děláme, co můžeme. Počítače sestavujeme z toho, co nám kdo dá. Například v bankách tuto techniku mění po třech letech, u nás některé stroje pamatují i třináct let. Používáme je pořád,“ tvrdí Spurný.

O něco lépe jsou na tom v Nákle na Litovelsku, kde do vybavení investovali desetitisíce korun.

„Peníze na obnovu techniky nám dala obec. Pořídili jsme pět sestav a nový server za dvaapadesát tisíc. Počítače, které jsme před lety dostali od ministerstva, jsou už pomalu na vyřazení,“ uvedl ředitel Jiří Peřina.

Přestože škola do vybavení investovala 120 tisíc korun, je to pořád málo. „V hodinách informatiky třídy dělíme, takže na jeden stroj je jeden žák. V předmětech jako je přírodopis, dějepis nebo zeměpis však musejí sedět dva žáci u jednoho počítače a pracovat společně. Pokud děti vyplňují různé testy nebo doplňovačky na známky, je to pak problém,“ přiznal ředitel.

Počítače by přitom potřebovali i pro učitele. „Dosud jsme měli pouze jeden, takže se o něj skoro sváděly bitky. Loni jsme dostali dotaci téměř dvacet tisíc korun, takže jsme mohli pro pedagogy přikoupit další. To však zdaleka potřebám vyučujících nestačí,“ dodal Peřina.

Přestože školy bojují o každou korunu, mnohé z nich myslí na rozsáhlejší investice. Vedení olomoucké základní školy v Holici chce obnovit celou učebnu.

„Máme šestnáct asi šest let starých počítačů. Už jsme posilovali i jejich paměť. Teď chceme obnovit kompletně celou učebnu. Čekáme na rozhodnutí magistrátu, zda nám schválí použití peněz, které jsme si na obnovu počítačové sítě našetřili,“ uvedl ředitel holické základní školy Mojmír Chytil.

Podobné plány mají i ve Štěpánově. Ve školní učebně je nyní jedenadvacet sedm let starých přístrojů. Teď chtějí vybudovat a vybavit třídu pro první stupeň.

„Použijeme repasovanou techniku, jeden počítač přijde asi na osm tisíc. Na konci roku nám zůstaly nějaké peníze, které jsme dostali od kraje. Bez příspěvků od obce a od kraje by to nešlo,“ uvedla Petra Nováková, zástupkyně ředitele Základní školy ve Štěpánově.

Na koupi interaktivní tabule nebo dataprojektoru si však škola musí peníze shánět sama. „Ani obec nám nedá tolik peněz, abychom z toho mohli všechno nakoupit a zaplatit,“ dodala Nováková.

Ministerstvo ředitelům na výměnu zastaralé techniky nepřispěje. „Projekt Státní informační politiky ve vzdělávání skončil, protože vláda z našeho rozpočtu opakovaně vyškrtla příslušnou položku ve výši jedné miliardy korun. To se stalo rozhodnutím Paroubkovy vlády v roce 2006 a?žádná další vláda přes naši opakovanou snahu nesvolila k opětovnému uvolnění těchto prostředků,“ uvedl z ministerstva školství Ondřej Gabriel.

Pořízení nového vybavení škol tak zůstalo na obcích, kraji nebo schopnosti ředitelů sehnat sponzory.