Okořenil ji pořad Ano, šéfe!, který zavítal, a s ním známý český šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, do školní jídelny hejčínského gymnázia.

Právě odtud putovala na talíře strava, kterou kritizovali studenti jiného gymnázia. Dokonce drželi protestní hladovku.

Podle kuchařek je však těžké vyhovět chuťovým pohárkům několika generací a zároveň požadavkům legislativy, která šněruje školní gastronomii.

Ve vývařovnách připravují stovky porcí jednoho jídla pro předškoláky, školáky i dospělé.

Někdy v souboji s výživovými normami raději kuchařky zariskují ztrátu bodu, než aby děti odcházely nespokojené a s prázdným žaludkem.

„Dělala jsem skoro deset let ve školní kuchyni a řeknu vám, že dnešní děti nejí téměř nic, kolikrát to jídlo ani neochutnají a odnesou ho, přitom si nemyslím, že by nebylo dobré. Prostě mají jazýček zvyklý na hamburgery, pizzy a podobně,“ míní Monika Studenková Valentová.

„Matky doma nevaří, protože to neumí. Žije se z polotovarů a děcka neví, co je dobré,“ přidal se k diskusi na facebooku Olomouckého deníku pan Horák.

„Problém bude v dochucování, především sůl se moc nedává,“ podělil se o názor Petr Skoumal. „Nikdy se nezavděčíte všem,“ shrnula Markéta Neoralová.

Ilustrační foto
Zavřené obchoďáky? Pečivo šlo na dračku, pochvalují si v centru Olomouce
Zdeněk Pohlreich natáčel na hejčínském gymnáziu v Olomouci pořad Ano, šéfe! Ilustrační koláž
Jak chutná po Pohlreichovi v olomouckých jídelnách?

Pohlreich měl pravdu

Školní jídelna Fakultní základní školy dr. Milady Horákové několikrát bodovala v celostátní soutěži školních vývařoven – dostala se do první desítky z více než 200 stovek soutěžících.

Vaří pro 1700 strávníků, včetně devíti olomouckých mateřských škol. Taky dvacet dietních jídel denně.

„Jídelníček musí obsáhnout vše tak, aby vyhovoval předškolním dětem, školákům i šedesátníkům. A aby všem jídlo chutnalo,“ uvedla vedoucí Jiřina Vaculíková.

Pod sebou má několik kuchařek, kterým vařečky a kořenky svazují výživové normy, takzvaný spotřební koš.

Obsahuje 10 základních komodit potravin a udává jejich doporučené množství v gramech na jednoho strávníka a den, rozděleně pro čtyři věkové kategorie. Jeho dodržování kontroluje hygiena, školní inspekce i zřizovatel.

„Pan Pohlreich měl pravdu v tom, že se normy musejí změnit. Hygiena, která si bere jídelníčky za celý měsíc a boduje je, třeba vytkne, ať zařazujeme hovězí, jenže menší děti ho prostě odmítají. Slyšíme, že máme ubrat vepřového a nahradit ho králíkem. Kolik stojí kilo králíka? Budou děti jíst králíka?“ popisovala každodenní starosti školní vývařovny Vaculíková.

Zdeněk Pohlreich natáčel díl pořadu Ano, šéfe! ve vývařovně gymnázia v Olomouci-Hejčíně
Pohlreich na olomouckém gymnáziu: Je jednoduché naplivat na školní jídlo

Hit? Gulášovka a knedlíky s povidly

Každé dítě je jiné a zavděčit se stovkám těch menších, do toho teenagerům a nakonec ještě dospělým, podle kuchařek prostě nejde.

„Na venkově je to stejné. Byl požadavek, ať zařadíme zeleninové lečo. Jednou jsme to zkusily, a už nikdy! Byl to historicky největší propadák, všechno se vyhodilo. Ať mi klidně smažou body, já chci, ať se děti dobře nají a nemají hlad. Jsem taky máma a cítím to tak,“ reagovala s trochou nadsázky vedoucí školní jídelny v Náměšť na Hané Ivana Rozsívalová.

Podle Vaculíkové by v dnešní době mělo být standardem, aby si školou povinní strávníci mohli vybrat alespoň ze dvou hlavních jídel.

Je také na šikovnosti kuchařek, aby nepopulární a normami vyžadované suroviny začlenily tak, aby je přijaly i mlsné jazýčky.

„Třeba kuskus či jáhly umně zamaskovat do polévek a salátů nebo tuto surovinu s vysokou výživovou hodnotou připravit na sladko. Nebo jen místo nudlí dám do polévky kuskus,“ poradila Rozsívalová.

Kuchařky se víceméně shodují se v tom, že dětem stejně většinou nejvíce chutná to, co legislativa zakazuje.

„Po čem se zaprášilo, byly poctivá gulášová polévka a kynuté knedlíky nakrájené na plátky polité povidly a sypané cukrem, to abychom měly dvě fronty: jednu na výdej a druhou na přídavek. Ale takové filé…,“ dodala vedoucí populární jídelny.

Prvních sedmdesát měděných tabulek s nápisy a vzkazy bylo slavnostně odhaleno v průchodu Vodární ulice v centru Olomouce
V centru Olomouce vznikla unikátní zeď vzkazů. Přispět může každý

Zeleninové bary fungují

Cestou, jak děti ve školní jídelně přimět ke konzumaci zeleniny a ovoce, jsou podle Vaculíkové takzvané zeleninové bary. Jídelnám je doporučuje.

„Máme je rok a je to výborné! Děti si samy naberou ovoce a zeleninu a většinou to také snědí. Co jsme jim my dali do misek, často končilo v koši,“ hodnotila zkušenost.

Ředitelé základních škol připomněli, že rodiče zaplatí za státem dotovaný školní oběd od 20 do 30 korun – podle věkové kategorie potomka.

„České školní stravování nemá chybu a ženské, které v tom dělají, by veřejnost měla spíše ocenit za to, že kolikrát dokáží zázraky. Státy, které školní stravování nemají, mohou Česku jedině závidět. Za velmi slušnou částku mají děti na tácku polévku, hlavní jídlo, salát a pití. Vše stoprocentně kvalitní,“ hodnotila Anna Dobrovolná, ředitelka Základní školy a Mateřská školy Olomouc, Demlova, kde denně uvaří dva tisíce obědů pro děti a 300 pro cizí strávníky.

Zrekonstruované šatny olomouckého krytého bazénu
Krytý bazén v Olomouci otevřel po modernizaci. Nové šatny dostanou kamery

Za minimální mzdu od čtyř u plotnyPár korun na hodinu a odpovědnost za zdraví několik tisíc strávníků. A když je potřeba zadělat těsto, budíček mají před čtvrtou hodinou ráno.
Práce ve školní jídelně rozhodně není žádný med. Podle ředitelů základních škol a vedoucí vývařoven je taky problém získat náhradu, když se síly v kuchyni oslabí.
Plat a povinnosti školních kuchařek nejdou ruku v ruce ani náhodou. Nároky na kvalitu a pestrost školní stravy a různé diety jsou přitom stále vyšší.
„Od čtyř jsou na nohou. Ne denně, ale když se pečou buchty, což tedy není zrovna zdravé jídlo, tak to tak je. Mají velkou zodpovědnost. A když odcházejí do důchodu, mají kolikrát větší důchod, než u nás čistou mzdu,“ popisovala Anna Dobrovolná, ředitelka Základní školy a Mateřská školy Olomouc, Demlova. Nerada. Kuchařky totiž nemají rády, když se otevřeně mluví o tom, jak špatně jsou ohodnoceny.
Vedoucí školní jídelny v Rožňavské ulici Jiřina Vaculíková kritizovala, že ve školních kuchyních pracovníci běžně pobírají minimální mzdu.
„Vedoucí kuchařka má 13 tisíc. Co to je?,“ uvedla s tím, že když některý zaměstnanec odejde, není snadné sehnat do kuchyně kvalitní náhradu. „Je to problém,“ potvrdila ředitelka z Demlovy.
Nepedagogickým pracovníkům ve školství vzrostly platy o 9,4 procenta letos v červenci. „Pokud by se jich týkalo i plánované další navýšení, bylo by to jedině dobře,“ dodala Dobrovolná. (tau)