Tehdy vozili první medaile z mistrovství světa a zimních olympijských her Čechoslováci německé národnosti Wilhelm Dick nebo Franz Wende.

V té době se skákalo nedaleko Hluboček. Za vznikem můstku ve třicátých letech stál olomoucký lyžařský klub.

Skokanský můstek se nacházel i v kopcích nad Šternberkem.

Skokanský můstek v Pohořanech na fotografii z obrazové publikace s názvem Olomoucko vydané v roce 1977.  Vpravo pozůstatky skokanského můstku na okraji Pohořan v lednu 2024
Na Pohořanech se skákalo na lyžích. Pozůstatky můstku lze najít dodnes

„Za vznikem prvního velkého skokanského můstku v širším okolí Olomouce stál Lyžařský klub v Olomouci, který vznikl na podzim 1923 a záhy vstoupil do Svazu lyžařů republiky Československé. Klub usiloval o vybudování vlastního můstku řadu let,“ přiblížil historii badatel a spisovatel Jiří Glonek.

Jak se mu podařilo zjistit, původně klub plánoval výstavbu skokanského můstku v Domašově nad Bystřicí. Z toho ale sešlo.

„Potřebné finance a hlavně pozemek pro stavbu se podařilo po vleklých jednáních získat až v roce 1934. Tehdy klub uzavřel nájemní smlouvu s rolníkem Rudolfem Motzkem z obce Jestřabí (německy Habicht - dnes zaniklá obec ve Vojenském újezdu Libavá). Klub mu za poskytnutí pozemku platil roční nájem 300 korun,“ popisoval Jiří Glonek, autor knihy Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá.

Stavba dřevěné konstrukce s nájezdovou rampou i věží pro rozhodčí stála podle historických dokladů při hranici lesa mezi Jestřabím a sousední obcí Nepřívaz v nadmořské výšce 600 metrů. Slavnostně byl skokanský můstek otevřen v únoru 1935.

Můstek zabrala Říše

„Proběhlo na něm několik velkých závodů. Oficiálním držitelem rekordu můstku byl podle dostupných údajů Jaroslav Kadavý coby člen Českého Ski Klubu Praha. Ten ostatně vyhrál i onen první závod výkonem 25,5 m (mimo soutěž 28,5 m). V dalších letech byl můstek zvětšován, takže se na něm mohlo skákat patrně i hodně přes 30 metrů,“ odhalil pro Olomoucký deník další zajímavosti badatel, jenž připravuje publikaci o historii zimních sportů v Jeseníkách.

Klub přišel o středně velký můstek na Libavé se záborem Sudet. Zda se v terénu dochovaly nějaké stopy, to se nepodařilo zjistit, protože se nacházel na území dnešního vojenského prostoru Libavá, kam je vstup zakázán.

Podařilo se ale dochovat fotografii zachycující, jak tento pravděpodobně nejstarší můstek na Olomoucku vypadal. Snímek má ve svém archivu kronikář Libavé a předseda výboru okrašlovacího spolku Lubavia Jindřich Machala, jenž jej poskytl Olomouckému deníku ke zveřejnění.

Skokanský můstek, který stál nedaleko Hluboček - mezi Jestřabím a sousední obcí Nepřívaz. Jedná se o zaniklé obce ve vojenském újezdu Libavá.Skokanský můstek, který stál nedaleko Hluboček - mezi Jestřabím a sousední obcí Nepřívaz. Jedná se o zaniklé obce ve vojenském újezdu Libavá.Zdroj: Archiv Jindřicha Machaly, kronikáře Libavé a předsedy výboru okrašlovacího spolku Lubavia.

Jeden z prvních v Dolanech

Jeden z prvních můstků u Olomouce stál podle místních také v Dolanech. Byl to předchůdce „modernější“ konstrukce vybudované později na Pohořanech ve svahu mezi chatovou osadou a komunikací vedoucí na Jívovou.

„Tento původní, celodřevěný skokanský můstek stál zhruba v polovině cesty z Dolan ke křižovatce s 'bělkovskou' silnicí vedoucí od Vésky. Fotografie se nedochovaly, pokud vím,“ vzpomněl na „skokánek“ někdejší člen sportovního oddílu TJ Moravia Miroslav Sova.

Ten také z rodinného archivu poskytl Olomouckému deníku ke zveřejnění snímek zachycující můstek na Pohořanech, jehož pozůstatky jsou v krkolomném terénu patrné dodnes.

Skokanský můstek u PohořanSkokanský můstek u PohořanZdroj: Archiv Miroslava Sovy, někdejšího člena sportovního oddílu TJ Moravia.

Bývalý člen TJ Moravia a dodnes velký fanoušek skoků na lyžích vzpomíná na klání na můstku nad Ovčárnou na Pradědu, kde si lyžařský oddíl Mory vybudoval základnu vzhledem k tamním velmi dobrým sněhovým podmínkám.

Jak v minulosti zmínil zpravodaj Obce Hlubočky, jednalo se o horskou útulnu Finsterlovka, nazvanou podle sportovního nadšence a iniciátora stavby, pana Finsterleho.

Náměstí ve Městě Libavá (Stadt Liebau)
Němci se chtějí vrátit domů na Libavou, jako popel. Jaký byl jejich odsun?

Můstek v Oskavě i u Šternberka 

Před druhou světovou válkou byl postaven i můstek v Oskavě. Tento skokanský můstek, jehož rekordy byly kolem 30 metrů, zanikl ve čtyřicátých letech.

„Na lyžích se skákalo i nad Šternberkem,“ upozornil pamětník a amatérský fotograf zejména automobilových závodů Petr Vysloužil z Olomouce.

Tento menší můstek, který byl dostavěn v roce 1948 a zanikl někdy v šedesátých letech, stál po pravé straně silnice vedoucí ze Šternberka do Domašova u Šternberka, v blízkosti tankodromu.

„Patřil vojákům, kteří jej také využívali. Místní do areálu nemohli,“ potvrdila existenci dalšího „skokánku“ na Olomoucku starostka Domašova u Šternberka Michaela Procházková.

Areál v Kozlově na Olomoucku byl v 80. letech minulého století postaven pro útvar sovětské armády. Na snímku hlavní brána se strážním domkem, 21. ledna 2024
Areál po Sovětech na Olomoucku najde využití. Armáda má s Kozlovem plány

Členové oddílu TJ Moravia závodili na území nynějšího Olomouckého kraje nejčastěji na můstcích v Písařově a Štítech. V Písařově byl postaven první můstek s dřevěným nájezdem v roce 1956. Později byly vybudovány dva menší skokanské můstky. Podle pamětníků se s borci v Písařově utkal i legendární Jiří Raška. Poslední závody se zde konaly v roce 1988.