Úředníci kraje a magistrátu steskům starých lidí rozumějí, ale odkazují na platný zákon o sociálních službách. Podle Jany Benové z oddělení sociální pomoci Krajského úřadu Olomouckého kraje je odevzdávání příspěvku příslušnému zařízení dáno zákonem.

„Toto nařízení se řídí podle zákona o sociálních službách. Pokud je klient umístěn v pobytovém zařízení sociálních služeb, tak podle tohoto zákona celý příspěvek náleží tomu zařízení,“ uvedla.

„Je to ale velký problém, protože někdo od nás služby v této ceně dostane, zatímco například jeho sousedovi za měsíc neposkytneme téměř žádnou,“ uvedl Lubomír Vraj, vedoucí sociálního úseku Domova důchodců a penzionu v Olomouci-Chválkovicích, který poskytuje lidem dvě služby - domov pro seniory a chráněné bydlení.

„Klientům to připadá nespravedlivé. Přivítali by například, pokud by si z této částky v takovém případě sami mohli uhradit jiné sociální služby, například přepravu na invalidním vozíku,“ řekl.

Penzisté poukazují na to, že systém je nastavený špatně. „Příspěvek na péči odevzdáváme celý, ale nesplňuje to to, co by mělo. Když nám zřizovatel nemůže z nějakého důvodu zajistit vše, co potřebujeme, tak nám mají nechat peníze, abychom si služby mohli zajistit jinde,“ řekla sedmdesátiletá klientka chráněného bydlení v Olomouci, která dostává dvoutisícový příspěvek. Žena trpí roztroušenou sklerózou a osteoporózou.

Teď seniorka navíc zápasí s tříštivou zlomeninou bederní páteře. „Jezdím stále po doktorech a vozí mě bratr, bez doprovodu to nejde. Vadí mi, že když mi tuhle službu nemůže zajistit ústav, tak proč mi nenechají příspěvek,“ vysvětlila rozhořčeně důchodkyně.

Obdobný názor má i další klientka chráněného bydlení pětasedmdesátiletá Marie. „Měla jsem příspěvek na bezmocnost 480 korun, který mi loni v lednu zrušili a dali mi dva tisíce. Mám o 480 korun míň na důchodě a dva tisíce jdou pryč. Kdybych si peníze mohla nechat, spořila bych si. Kdybych šla do domova důchodců, tak se tam platí osm tisíc. Proto je dobré mít nějaké peníze v zásobě,“ řekla žena.

Podle Vraje mají klienti pravdu. Zároveň ale říká, že zařízení jim poskytuje všechny služby, které v tom měsíci potřebují, a je na nich, jestli je využijí, či nikoli. „Oni ty peníze vnímají jako svoje vlastní a tím pádem si připadají ošizení o možnost koupit si další služby,“ pokračoval Vraj.

Podle něj je i samotné přidělování příspěvků na péči nespravedlivé a neodpovídá zdravotnímu stavu klientů. „Moje zkušenost je taková, že mnoho lidí, kteří na tom byli zdravotně velmi vážně, ten příspěvek nedostanou. Důvodem je, že neumějí správně odpovídat na otázky sociálních pracovníků. Když se jich totiž zeptá, zda mohou chodit, tak sice řeknou ano, ale ujdou jen z pokoje na záchod,“ uvedl vedoucí.

To, že s obyvateli domovů důchodců je někdy složitější se domluvit, naznačili i pracovníci magistrátu.

„Lidé nám spíš říkají, že vzhledem ke svému zdraví a věku už nejsou schopni něco udělat, a nikdy se nám nestalo, že stupeň závislosti, který vyšetříme, by byl nižší, než pak dal posudkový lékař. Upozorňujeme žadatele o dávku, aby uváděli nejen svého praktického lékaře, ale všechny lékaře, které navštěvují, aby byl posudkový lékař co nejvíce informovaný,“ uvedl vedoucí oddělení příspěvku na péči olomouckého magistrátu Roman Darek.

Vraj uzavřel, že senioři si často neumějí říct o pomoc a přesně popsat svůj stav. „Proto by bylo dobré, aby při vyplňování formulářů se sociálními pracovnicemi byl i někdo z příbuzných,“ dodal Vraj.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika