Ředitel však s nařčením nesouhlasí.

Podle něj je to jen záminka, aby radní mohli na jeho místo dosadit Jiřího Martináka (ODS), bývalého náměstka primátora a člena představenstva Lesů města Olomouce.

Zda bude muset stávající ředitel odejít, se rozhodne ve čtvrtek.

Jaké si dává šance a jaké je zákulisí výběrového řízení, popisuje v rozhovoru pro Olomoucký deník.

Lesy města Olomouce hospodaří s miliardovým majetkem, starají se o čtyři tisíce hektarů lesních porostů. Do městské pokladny však ročně přitečou jen čtyři či pět milionů. Vedení města je s tím nespokojené. To je oficiální důvod, proč město vyhlásilo v polovině roku výběrové řízení na nového ředitele. Co na to říkáte?
S tímto politickým rozhodnutím jsem smířený. Nemohu však strávit způsob, jakým pan primátor změnu odůvodňuje a komentuje, neboť tím hrubě hanobí nejen mou práci vykonanou pro lesní majetek města za devatenáct let, nýbrž i práci všech zaměstnanců společnosti.

Takže není pravda, že by byly výnosy malé a že byste odváděli do městské kasy málo peněz?
Vždycky jsme platili to, co nám radní určili. Po převzetí lesů v roce 1993 jsme s tehdejším vedením města dohodli, že všechny peníze investujeme zpět do lesů a do oprav hájoven a lesních cest. Hospodařili jsme vyrovnaně. Od roku 2001 jsme městu odváděli ročně jeden milion korun. Poslední čtyři roky však začaly neshody. Radní zvýšili nájem v průměru na pět milionů, bez ohledu na ceny na trhu. I to jsme však plnili.

Zvýšit zisk tedy nějakým způsobem šlo?
Ano, je možné získat i větší výnos než pět milionů, ale na úkor budoucích výnosů lesa. Tedy jen krátkodobě. Abychom odvedli do městské pokladny nájemné ve výši pět milionů, museli jsme v době, kdy byly nízké ceny dřeva, více těžit. Navíc kvalitnější dřevo. Také nám už nezbývaly peníze na opravy cest, proto nyní nejsou v dobrém stavu. Takové kořistnické chování však určitě nelze udržet trvale.

Vysvětloval jste to vedení města?
Neustále jsem je na to upozorňoval. Také jsem jasně říkal, že příjem z lesa se odvíjí od ceny dřeva na trhu, která ročně kolísá až o 350 korun za kubík. Nemůžu tedy dopředu vědět, kolik peněz prodejem získáme. Výnos rovněž závisí na druhu dřevin a jejich věku. Atraktivní je především smrk ve věku nad osmdesát let. Lesy města Olomouce mají oproti republikovému průměru dvojnásobné množství listnáčů, které mají nižší zpeněžení. Je smutné, že někteří volení zástupci města to nebyli schopni pochopit.

Neshody nad hospodařením společnosti pak vyvrcholily výběrovým řízením na nového ředitele. Tak to alespoň prezentuje oficiálně město. V kuloárech se nese ale něco jiného. Že váš post je ideálním místem pro bývalého náměstka Jiřího Martináka…
O tom, že vedení města projednává moje odvolání z funkce ředitele z důvodu prosazování zájmů ODS, vím již delší dobu.

Na ředitele stačí titul bakalář

Jaké byly podmínky výběrového řízení?
Původně měl být nový ředitel odborník na lesní hospodářství s dlouholetou praxí. Pak do toho zasáhlo vedení města s tím, že jsou podmínky příliš omezující. Kritéria se najednou změnila. Stačilo, aby uchazeč měl jen bakalářské vzdělání (kandidát na ředitele Jiří Martinák má titul Bc., pozn. red.). Co se týče profesních znalostí, tak stačila orientace v lesní problematice. Tu však výběrová komise mohla jen těžko ověřit, když v ní nebyl žádný lesník. Vybrali nakonec tři kandidáty.

To jste vy, Jiří Martinák a lesní odborník Zdeněk Šmerda. Rozhodnout má představenstvo společnosti ve čtvrtek. Jaké si dáváte šance?
Vzhledem k mému politickému zázemí nejsou veliké. Bude záležet na tom, zda členové představenstva budou hlasovat podle svého přesvědčení, nebo podle politických dohod.

Bude vás mrzet, když budete muset ve funkci skončit kvůli politice?
Když politika zasahuje do lesa, tak je to smutné. Nejsem si vědom, že bychom udělali něco špatně.

Martinák chtěl prosadit pronájem lesů

Vedete společnost téměř dvacet let. Je možné, aby jí velel zkušený manažer, ale ne odborník na lesní hospodářství?
No, možné je všechno…Na místě je spíše otázka, zda je ve společnosti nutný další manažer. Naši práci kontroluje sedm členů představenstva a tři členové dozorčí rady. Deset manažerů, z nichž lesnické vzdělání nemá nikdo. Na co tedy další? Navíc nejsem rád, že by společnost vedl někdo, kdo patrně upřednostní finanční zisky před stavem lesa. Také se obávám toho, aby se lesy nezačaly pronajímat. To by byla chyba. Už před dvěma roky jsme bojoval o to, aby se to nestalo. Tehdy chtěl pronájem prosadit právě tehdejší náměstek Martinák.

Když funkci získá ve čtvrtek někdo jiný a nahradí vás, máte nějaký krizový plán?
Představoval jsem si, že se dozvíme, jak to po změně bude ve společnosti vypadat. Chtěl jsem, aby nám někdo řekl, zda se s námi nějak počítá nebo zda nás všechny nový ředitel vyhází. Nikdo nám nic neřekl. Panuje tady obrovská nejistota.

Jak byste shrnul těch devatenáct let ve funkci? Co se podařilo a co byste naopak udělal jinak?
Chyby člověk dělá. Největší byla, že jsem podcenil vliv politiky. Naivně jsem si představoval, že když člověk nebude krást a bude dělat maximum, aby vše fungovalo, tak že si toho vlastník všimne a ocení to. Není tomu tak. A co se podařilo? Lesy jsou ve výborné kondici. Zvládli jsme kůrovcové kalamity i povodně. Díky mně se navíc podařilo získat do majetku města dalších 250 hektarů lesů, což činí zhruba sedmdesát milionů korun. Získali jsme dotace v hodnotě dalších sedmdesáti milionů, do městské kasy jsme za dobu fungování odvedli šestadvacet milionů. Dalších bezmála třicet jsme investovali do opravy cest i budov. Takže není pravda, že bychom městu nic nedávali.