Se stavbou SEFO stále počítáme, říká ředitel Muzea umění

 Ačkoliv je Michal Soukup ředitelem muzea teprve krátkou dobu a v dubnu oslaví tříleté výročí ve funkci, stihl už zorganizovat několik projektů se zahraničním úspěchem a zasadil se o vznik nového muzejního časopisu.

Stále také počítá se stavbou budovy Středoevropského fóra.

Úspěchy uplynulého roku a plány do toho letošního zmapoval ve velkém rozhovoru pro regionální Deník.

Když se ohlédnete za uplynulým rokem, jaký z něj máte pocit? Uskutečnili jste vše, co jste si předsevzali?
Máme radost z toho, že se nám po dlouhých letech podařilo získat prostředky na rekonstrukci fasády a střechy Muzea umění, která bude dokončena v letošním roce, který bude zároveň stým výročím secesní přestavby budovy. Z výstavních projektů bych v prvé řadě jmenoval výstavu českého symbolismu s názvem Tajemné dálky. Tento projekt měl velký úspěch a po olomoucké premiéře se přesunul i do Anežského kláštera, kam si jej vyžádala Národní galerie v Praze. Celkově tedy předchozí rok hodnotím jako pozitivní.

Dostal se některý z vašich projektů i dále do ciziny?
Kromě Tajemných dálek uvedených v roce 2014 v Krakově to byl mimořádně průkopnický projekt s názvem Aenigma/Sto let antroposofického umění. Tuto oblast umění zatím nikdo nezpracoval. Zájem odborné veřejnosti o ni byl tak velký, že jsme ji posléze vystavovali i v Kunstmuseu v německém Halle a kniha, kterou jsme o ní vydali, se dočkala překladu do němčiny a anglická verze je distribuována ve Spojených státech amerických. Součástí projektu bylo také nastudování opery s názvem Pád Antikrista v Moravském divadle, která byla uvedena i ve Švýcarsku.

Obě zatím zmíněné výstavy se zaměřovaly spíše na dospělé návštěvníky, pamatovali jste také na děti?
Čas od času připravujeme výstavy rodinného typu, proto jsme připravili také výstavu kreslíře Jiřího Šalamouna, který loni oslavil osmdesáté narozeniny. Lidé ho mohou znát nejen jako vynikajícího ilustrátora, ale také jako autora celé řady večerníčků, například oblíbeného Maxipsa Fíka. V mnoha případech ho znaly nejen děti, ale samozřejmě i jejich rodiče, výstava tak byla událostí pro celou rodinu.

Snažíte se tedy zaujmout široký okruh návštěvníků…
Z hlediska toho, kam se muzejní provoz dnes posunul, nemůžeme pořádat pouze výstavy vysokého umění, které některé návštěvníky nemusí oslovit. Do programu se tak snažíme dostat i přístupnější projekty a snažíme se zapojovat naše lektory, kteří návštěvníkům obtížnější oblasti přibližují.

Ředitel Muzea umění Olomouc Michal Soukup. Autor: MUO/Zdeněk Sodoma

"Retro" výstava atraktivní i pro mladé

Myslíte si, že výstavou blízkou široké veřejnosti může být například projekt Dohnat a předehnat?
Výstava, která potrvá do 24. ledna, přibližuje československý a polský design šedesátých let 20. století. Bruselský styl, který zobrazuje, byl navíc určitým fenoménem a právě z toho důvodu se tento životní styl kdysi dostal prakticky do každé rodiny. Návštěvníci tak na výstavě poznávají řadu předmětů, z nichž mnohé mají, případně si je velmi dobře pamatují. Výstava je ovšem atraktivní i pro mladší generaci, protože styl je velmi barevný a hravý, prostě živý. Někteří návštěvníci dokonce říkali, že si dovedou představit, že by si tak byt zařídili.

Jaké jsou oproti tomu reakce na výstavu Zbyňka Sekala?
Sekalova výstava je ryze odborná a návštěvníci jsou rádi, že jej mohou poznávat do velké hloubky. Díky jeho deníkům můžeme pochopit, jakým způsobem autor ve své době přemýšlel, co ho zajímalo či s jakými osobnostmi se stýkal. Lze tak sledovat vývoj jeho tvorby od počátku do konce. Výstavu si návštěvníci budou moci prohlédnout do 14. února.

Velká expozice kreseb

Jakou z výstav jste si v uplynulém roce nejvíce užil vy osobně?
Paradoxně to byla jedna z těch menších, a to tvorba maďarsko-francouzského malíře a grafika Victora Vasarelyho. Spadá do okruhu autorů Středoevropského fóra Olomouc, tedy poválečných středoevropských tvůrců, kterými se zabýváme. Ve sbírce nám originály jeho díla scházely, ale nakonec se nám podařilo získat třiatřicet serigrafií (sítotisk, pozn. red.) z let 1937 až 1986. Ty se nám navíc podařilo vystavit ve speciálně nasvětleném prostoru, takže si návštěvník odnesl nezapomenutelný zážitek.

Nahlédnete-li do budoucnosti, jaký bude letošní program muzea? Na co se návštěvníci mohou těšit?
Výstav bude celá řada. Naše plány pro letošní rok bychom rádi veřejnosti představili na tiskové konferenci koncem ledna. Musím však zmínit alespoň velkou výstavu kresby z našich sbírek, kterou si návštěvníci budou moci prohlédnout v Muzeu moderního umění. Letos si připomeneme také pětašedesát let své existence, které budeme chtít jistě nějak oslavit.

Nový časopis bude v hotelech i čekárnách

Co chystáte v Arcidiecézním muzeu?
Tam se uskuteční dvě velké výstavy, z nichž jedna bude probíhat souběžně i v Muzeu moderního umění. Ta první začne v únoru a představí evropské malířství 19. století v cyklu Olomoucká obrazárna a v závěru roku uspořádáme poeticky nazvanou výstavu Šumění andělských křídel, která bude věnována zobrazení anděla v průběhu deseti století. Nejvýznamnější událostí však bude nová instalace stálé expozice Ke slávě a chvále v Arcidiecézním muzeu v rámci desátého výročí jeho otevření.

Čeká vás tedy bohatý rok. S novinkami jste ovšem začali hned na počátku ledna, kdy jste uvedli do života nový časopis Muzeion. Co k jeho vzniku vedlo?
Doba, v níž dnes žijeme, je velmi rychlá. Hlavní nástroj, který ke komunikaci používáme, jsou samozřejmě naše webové stránky a od roku 1994 to byl také náš čtvrtletník. Ten se ale ukázal jako ne zcela vyhovující našim potřebám. Nový časopis bude vycházet každé tři měsíce a ve větším rozsahu, k dispozici navíc bude v hotelech, kavárnách, informačních centrech, čekárnách a podobně. Čtenáři se dozvědí nejen o tom, co připravujeme, ale i o tom, na čem aktuálně pracujeme, co dělá naše lektorské oddělení, prostě jedná se o celou škálu informací, které jsme nebyli schopní do předchozího formátu dostat.

Se zamítnutím žádosti na SEFO jsme se nikdy nesmířili

Reinstalace Arcidiecézního muzea, vznik časopisu… to je hodně novinek. Chystají se i další? Jak to například v současné době vypadá se stavbou budovy Středoevropského fóra (SEFO) v Denisově ulici v Olomouci?
Se zamítnutím žádosti v roce 2011 jsme se nesmířili, protože jsme na tomto projektu řadu let intenzivně pracovali. Myslíme si, že SEFO je naprosto unikátní a jedinečný projekt, překračující hranice České republiky, protože jeho hlavní myšlenkou je zpracovat středoevropské výtvarné umění po druhé světové válce. V jeho odborné linii pokračujeme, děláme autorské výstavy, uspořádali jsme jich celou řadu, máme virtuální portál CEAD, což je databáze umělců střední Evropy, a v roce 2013 jsme po čtyřiceti letech v Olomouci otevřeli stálou expozici 20. století, kam jsme začlenili i vybrané autory ze zemí visegrádské čtyřky.

Myslíte si, že se ještě někdy dočkáte i stavby vlastní budovy fóra?
Čekáme, jak se vyvine situace ohledně možnosti čerpání financí z evropských dotačních fondů, o níž by se mělo rozhodnout na jaře. Pokud se to nepodaří, tak budeme na ministerstvu kultury jednat o dalších variantách. Uvidíme, jak se situace vyvine a kolik bude na realizaci potřeba času, ovšem stále s ní počítáme.

Výběr z chystaných výstav muzea

Olomoucká obrazárna IV.: Evropské malířství 19. století z olomouckých sbírek

od 25. února do 25. září

Arcidiecézní muzeum Galerie

Expozice věnovaná malířům 19. století z nejrozsáhlejších částí sbírek starého umění v Olomouci. K vidění bude reprezentativní výběr nejlepších děl českých, moravských, německých, rakouských, ale i francouzských, italských nebo španělských malířů. Z těch českých můžeme zmínit například Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Antonína Chittussiho, Julia Mařáka, Antonína Slavíčka, Antonína Hudečka, Luďka Marolda, Alfonse Muchy a řady dalších. Bohatý je i rejstřík námětů: krajiny, veduty, zátiší, biblické, mytologické, historické a žánrové výjevy, portréty i alegorie.

Chrám věd a múz: 450 let Vědecké knihovny v Olomouci

od 7. dubna do 12. června

Muzeum moderního umění Salon, Kabinet

Při příležitosti 450 let od založení Vědecké knihovny v Olomouci výstava podrobně přiblíží nejen historii této významné a pozoruhodné instituce, ale také unikáty z jejích fondů, které zůstávají obvykle skryté v depozitářích. Vzhledem k obsáhlosti tématu je výstava rozdělená do tří samostatných expozic v Muzeu moderního umění, Vlastivědném muzeu Olomouc a Vědecké knihovně v Olomouci.

Uhlem, štětcem, skalpelem…: Sbírka kresby Muzea umění Olomouc

od 28. dubna do 25. září

Muzeum moderního umění Trojlodí

Výstava čerpající ze sbírek muzea mapuje proměny kreslířského umění od staré kresby až téměř po současnost. Vzhledem k dlouhodobému zaměření sbírkotvorné činnosti však nejvíce bude zastoupeno 20. století.

Ad maiorem Dei gloriam

od 2. června do 25. září

Arcidiecézní muzeum Ambit

V únoru 2016 uplyne 300 let od vysvěcení kostela Panny Marie Sněžné, významného a v téměř nezměněné podobě dochovaného barokního chrámu v Olomouci. Současně je těsně spjatý s působením jezuitského řádu ve městě a zároveň jde o kostel univerzitní, což z něj v kontextu barokní Olomouce činí mimořádný fenomén.

Výstava o významu kostela v souvislostech historických, umělecko-historických i v kontextu dějin města je o to významnější, že si letos připomínáme i 450 let od příchodu jezuitů do Olomouce jako do druhého města Českého království a prvního města na Moravě.

Na projektu, který se bude kostelu věnovat po stránce architektonické, památkové, výtvarné, ale i jeho důležité roli v kulturním a společenském životě, spolupracuje muzeum s Římskokatolickou studentskou farností u Panny Marie Sněžné v Olomouci.

Jindřich Štreit: Neznámé fotografie 1978 - 1989

od 30. června do 30. října

Muzeum moderního umění Salon, Kabinet

Výstava k životnímu jubileu jednoho z nejvýznamnějších českých fotografů, kterého proslavila dokumentace venkovského života v období skomírajícího socialismu. Svou tvorbu představil na stovkách samostatných i skupinových výstav doma i v zahraničí a jeho fotografie jsou součástí sbírek celé řady významných světových institucí. Přesto se ještě najdou Štreitovy fotografie, které nebyly vystavené a publikované. Výstava a obsáhlá publikace zahrnou 20 let dokumentaristické tvorby, která vznikala v Sudetech a je ilustrací života v devastovaném pohraničí.

Zdroj: www.olmuart.cz

Kateřina Černohorská