Starostové sousedících obcí, pod které by území využívané armádou spadalo, ale poukazují na nutnost dořešení ekologické zátěže.

„Musíme přizpůsobit počet a velikost vojenských újezdů reálným potřebám armády. Současně vrátíme odpovědnost za správu svých obcí tamním obyvatelům. V neposlední řadě zpřístupníme unikátní místa širší veřejnosti a tam, kde si to příroda zaslouží, budeme prosazovat její zvýšenou ochranu,“ zhodnotil postoj ministerstva Alexandr Vondra.

Ministerstvo ve středu informovalo, že nyní bude ve spolupráci s dalšími resorty a složkami místní samosprávy pokračovat v přípravných pracích.

V únoru letošního roku by měla mezi obyvateli újezdů proběhnout anketa o tom, zda preferují vznik samostatných obcí nebo přičlenění k již existujícím obcím v okolí.

Zároveň budou pokračovat práce na změně legislativy upravující existenci a hranice vojenských újezdů.

Nové znění zákonů předloží resort obrany vládě a parlamentu v polovině roku 2013, k jejich schválení by mělo dojít do poloviny roku 2014 tak, aby v roce 2015 mohl být celý proces ukončen.

Návrh na zmenšení vojenského újezdu Libavá

Bojím se, že na tom budeme ještě hůře

Místní obyvatelé, jejichž život je roky spojen s armádou, se změny obávají. Tvrdí, že sice nevolí vlastní samosprávu, nehospodaří s vlastním rozpočtem, ale mají jistotu, že armáda zabezpečí fungování školy, zajistí infrastrukturu, zaplatí za místní odpady.

„Neříkám, že je to ideální, ale bojím se, že v chudé obci v těchto končinách na tom budeme ještě hůře,“ uvedla již dříve jednatřicetiletá obyvatelka Města Libavá.

Obyvatelé oblasti, kde je vysoká nezaměstnanost, rovněž neskrývají velké obavy z toho, aby na Libavé postupem času nevznikly sociálně vyloučené lokality. Bojí se toho, kdo koupí nemovitosti, pokud by je armáda začala rozprodávat.

„To si dobře uvědomujeme. Budeme jak s krajem, tak s obcemi i v rámci státní správy hledat takové cesty, které by usnadnily obcím start. Jestli formou nějakého speciálního evropského programu nebo jinak, zůstává zatím otevřené. To se týká i majetku, kterého se budeme zbavovat. Je to specifický případ a umíme se k tomu postavit specificky,“ ujišťoval ministr obrany vloni na Libavé, která je s 33 tisíci hektary nejrozsáhlejším a nejlidnatějším vojenským výcvikovým prostorem v České republice.

Co s ekologickou zátěží?

Starostové poukazují i na ekologickou zátěž, která je v některých lokalitách značná. Kvůli navezení toxických odpadů na Libavou padlo už několik trestních oznámení.

„Rádi bychom, aby se hranice vojenského újezdu posunula i kvůli hlukové zátěži. Měli jsme několik jednání. Je to však složité. Armáda tuto část nechce opustit. Jde o posunutí zhruba o pět kilometrů směrem k Smilovu. Pokud bychom se dohodli, nastane problém, co s ekologickou zátěží. To stále není vyjasněné,“ uvedl ve středu starosta Daskabátu Antonín Venclík.

„Náklady na vyčištění území totiž budou obrovské,“ dodal.