Po pádu Sberbank se do problémů dostalo několik obcí v regionu. Složitou situaci řešilo například vedení Senice na Hané, která tam měla uloženo 45 milionů korun, což byly veškeré finanční prostředky obce. Největším problémem tehdy byla rozestavěná kanalizace v místní části Cakov.

„Abychom ji zvládli dokončit, museli jsme si u jiné banky vzít úvěr 23 milionů korun. Ten jsme částečně využili i na výměnu elektroinstalací v mateřské škole, které byly v havarijním stavu. Další investice jsme zrušili. Obec najela na úsporný provoz, výdaje jsme takzvaně "osekali", co to jen šlo. Pomohli také zastupitelé, kteří se vzdali odměn,“ ocenil přístup zastupitelstva obce starosta Michal Tichý.

Úvěr padlé bance musí splácet

Škrtat se letos v Senici musely některé plánované investiční akce. Sešlo například z rekonstrukce sociálních zařízení ve zdravotním středisku. To funguje od roku 1985 a od té doby se „sociálky“ neopravovaly.

„Toalety už jsou na ostudu, také rozvody jsou v havarijním stavu. Udělali jsme jen nejnutnější opravy a rekonstrukci odložili. Ušetřili jsme tím asi milion korun. Zřejmě to bude jedna z mála investic v příštím roce, udělat se to musí. Rozpočet na příští rok budeme, co se týká investic, opět sestavovat velmi úsporně. Letos to obec za cenu úspor přežila,“ konstatoval starosta.

Senice na Hané nemá už od února přístup k penězům ve Sberbank. Nadále však musí splácet úvěr v celkové výši téměř 22 milionů korun. Každý měsíc posílá do padlé banky okolo čtvrt milionu korun.

„Nemůžeme přestat splácet, protože bychom porušili smlouvu a následovaly by sankce. Musíme dál posílat peníze, ač to za této situace téměř postrádá selský rozum. Poslední vývoj navíc ukazuje, že obce zřejmě budou, co se týká vyplácení vkladů, až poslední v řadě. Pořád nevíme, kolik peněz dostaneme zpátky,“ poukázal starosta.

Lutín stihnul většinu převést

Obec Lutín měla v ruské bance uloženo 34 milionů korun. Na poslední chvíli se tehdy podařilo poslat na účet do jiné banky 30 milionů a ve Sberbank zůstaly čtyři miliony na splátky úvěrů.

„Pohledávku jsme přihlásili a pořád čekáme, co se bude dít. Původně byla šance na to, že obce získají všechny peníze zpět. Teď to ale vypadá, že budou při vypořádání pohledávek až poslední v pořadí. Čtyři miliony je pro naši obec hodně peněz. Po víc jak půl roce vůbec není jisté, kolik z této částky a kdy se nám vrátí,“ poznamenal se starosta Jakub Chrást.

S cílem výhodného zhodnocení vložila do Sberbank volné finanční prostředky i obec Mrsklesy. Na termínovaném účtu tam měla deset milionů korun a počítala, že je později využije k dalšímu rozvoji vesnice.

„Naštěstí máme finanční prostředky rozložené u více bank a subjektů, díky tomu jsme v obci nemuseli zavádět úsporná opatření ani si brát úvěr na provoz. Je to nepříjemná situace, deset milionů pro nás rozhodně není malá částka, ale zvládli jsme to,“ ujistil starosta Petr Stratil.