Bytový dům s veřejně přístupnou vyhlídkou v nejvyšším patře plánuje investor umístit při ulici Wittgensteinova, poblíž Galerie Šantovka a budovy Envelopa Office Center. Lokalita ještě spadá do ochranné zóny městské památkové rezervace.

„V kasační stížnosti ombudsman mimo jiné upozornil, že se krajský soud neřídil předchozím závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu,“ uvedla mluvčí veřejného ochránce práv Markéta Bočková.

Ombudsman zároveň požádal, aby NSS přiznal stížnosti odkladný účinek. „Díky němu by olomoucký magistrát nesměl až do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení,“ sdělila.


Nahrává se anketa ...

Kasační stížnost avizoval ombudsman Stanislav Křeček již na jaře. Nyní znovu poukázal na to, že v případě stavby podle něj došlo k porušení hned několika veřejných zájmů.

„Kromě zájmu na ochraně Městské památkové rezervace Olomouc a na zachování hodnot území města, které chrání olomoucký územní plán, jde také o veřejný zájem na ochraně životního prostředí. V neposlední řadě pak mám za to, že byl porušen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy,“ připomněl stejně jako po prvním odmítnutí své žaloby ombudsman.

Soud: Neprokázal veřejný zájem

Krajský soud v březnu podruhé odmítl žalobu veřejného ochránce proti územnímu rozhodnutí na čtyřiasedmdesátimetrový multifunkční objekt jako nepřípustnou s odůvodněním, že ombudsman neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem.

Záměr se v Olomouci diskutuje přes 10 let a zhruba stejnou dobu trvá rozhodování o povolení pro věžák. Ten má své odpůrce v části veřejnosti a mezi památkáři, podle kterých by poškodil historické panorama města.

Březnový verdikt označil developer jako důležitý precedent.

„Pokud by úřad veřejného ochránce práv mohl bez dostatečného zdůvodnění a důkazů vstupovat do pravomoci orgánů státní správy a zpochybňovat její rozhodnutí, učinilo by to systém zcela nefunkčním,“ uvedl k závěru soudu mluvčí společnosti Redstone Petr Hlávka.

Magistrát o stavbě neměl vůbec rozhodovat

Podle ombudsmana by výšková stavba poškodila památkovou rezervaci. Město podle něj navíc může být ve věci podjaté vzhledem k tomu, že v minulosti s investorem stavby uzavřelo smlouvu o spolupráci, a ten by mohl požadovat náhradu škody, pokud by se miliardová investice nakonec nezrealizovala.

Magistrát podle veřejného ochránce práv neměl o umístění budovy rozhodovat, ale rozhodnutí měl přenechat nadřízenému orgánu. Radnice uzavřela smlouvu v roce 2010.

NSS se s ombudsmanem již jednou ztotožnil, když ke svému rozsudku o první kasační stížnosti ombudsmana NSS uvedl: „V současné kauze naplňuje požadavek závažného veřejného zájmu žalobní tvrzení veřejného ochránce práv týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je nepochybně ohrožen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby veřejným ochráncem práv.“

NSS vyjmenoval i souběh několika důvodů, pro které lze o nepodjatosti rozhodujícího orgánu pochybovat: „Předně se jedná o kontroverzi samotné stavby a medializaci její výstavby, která se s ní pojí, a zvýšenou 'podezřívavost' vyvolává zejména existence smlouvy o spolupráci mezi městem a investorem, která obsahuje ustanovení o právní odpovědnosti města za zmaření investičního záměru,“ uzavřel tehdy NSS.

NSS nyní již nemusí stížnost opětovně projednat. Investor by nato mohl o povolení požádat.