„Všechny nás zlikviduje. Už teď je složité udržet se nad vodou," míní Olga Vitić, která nabízí sortiment oblečení a kabelek v obchodě ve Ztracené ulici v centru Olomouce.

V Olomouci podniká už dvacet let. S manželem Milenkem vlastnila čtyři obchody. Dnes jim zůstal jediný.

Stejně jako ostatní drobní obchodníci v centru se podnikatelka obává o existenci, kterou podle ní ohrozí otevření Galerie Šantovka.

„Město už je přesycené obchodními domy. Z centra mizejí malé obchody, protože máme těžké podmínky k podnikání, a to, co se nájmů i neregulované konkurence týká. Všichni se bojíme," neskrývá Olga Vitić.

Další podnikatelé soudí, že ve statisícové Olomouci není dostatečná kupní síla.

„Je to megaprojekt na tak malé město. Nikdo netušíme, co přijde, ale obáváme se nejhoršího. To, že tam vznikne patnáct set pracovních míst, může znamenat, že stejný počet ve městě taky zanikne," řekl Pavel Stroupek, vedoucí prodejny se spodním prádlem na Dolním náměstí.

I mezi dalšími provozovateli obchodů panují obavy, do novin je však nechtěli uvádět.

I když galerie přinese na patnáct set pracovních pozic, je možné, že se na jiných místech bude skutečně propouštět. Vyplývá to ze zkušeností Úřadu práce ČR.

„Při vzniku takovýchto velkých obchodních center dochází k úbytku prodavačů z jiných menších prodejen. Doufáme, že celková bilance bude v tomto případě kladná," uvedl Jaroslav Mikšaník z Úřadu práce ČR v Olomouci.

Chybí regulace jako na Západě

Podle mluvčího projektu Šantovka Juraje Aláče se obchodníci v centru o budoucnost bát nemusejí.

„V žádném případě to nevnímáme tak, že bychom měli centrum jakkoliv ,vylidnit', ale právě naopak. Jsme v docházkové vzdálenosti od hlavních náměstí, centru to pomůže," oponoval Juraj Aláč.

Horší dopad pro střed města má podle něj směřování lidí do nákupních komplexů na okraji města.

I drobní podnikatelé, kteří nejsou součástí velkých řetězců, budou mít podle Aláče v galerii své zastoupení.

„Mnozí z nich budou mít provozovnu jen u nás. Jde například o řeznictví, vinotéku, ale i květinářství," prozradil mluvčí Šantovky.

Na rozdíl od západní Evropy v Česku zatím chybí regulace výstavby obchodních center tak, aby netrpěla nabídka ve středech měst.

„U nás nic podobného není. O výstavbě rozhodují jednotlivé samosprávy v rámci územních řízení," sdělila Lenka Šindelářová, hlavní analytička společnosti DTZ, jež se zabývá průzkumem na poli nemovitostí a nákupních center.

Přínos pro město? Oživení areálu Mila

Vedení Olomouce dlouhodobě za největší přínos v souvislosti s projektem Šantovka uvádí, že se investorovi daří modernizovat a vylepšovat areál bývalého závodu Milo, který ležel po dlouhá léta ladem.

Samospráva také společně se soukromým sektorem postavila novou tramvajovou trať na Nové Sady. ¨

Již před časem olomoucký primátor Martin Novotný nechtěl komentovat konkurenční souvislosti mezi galerií a jinými obchody.

Nasycená Olomouc

Otevřením Galerie Šantovka se Olomouc stane druhým nejvíce nasyceným městem v tuzemsku z hlediska moderních prodejních ploch.

První místo zatím patří Liberci, ale jen těsně. Údaje poskytla společnost DTZ.

„Z pohledu celkového objemu nákupních ploch lze již o Olomouci hovořit jako o nasyceném trhu," sdělila analytička společnosti Lenka Šindelářová.

Soudí, že zde už není mnoho možností pro další nákupní zónu. Na jednoho Olomoučana po otevření galerie připadne 1,4 metru čtverečního nákupních ploch. Z pohledu kupní síly je na tom Olomouc coby krajské město nejlépe, alespoň co se týká území Olomouckého kraje.ˇ

ČTĚTE TAKÉ: Samoobsluha v tržnici končí, majitel se stěhuje do ŠantovkyŠantovka Tower získala důležité razítko, od městských památkářů