Kde byly regály s potravinami, jsou dnes činky a stroje na cvičení. Fitness centrum funguje už několik let třeba v bývalé samoobsluze ve Stupkově ulici na Tabuláku.

Cvičí se a relaxuje taky v někdejším obchodě na třídě Svornosti anebo v bývalé Moravance ve Velkomoravské ulici.

Olomoucký Bufet Centrum v roce1986
Centrum, Stopka, Opera... Kde se v Olomouci jedlo "na stojáka"

Na rohu Mozartovy a Janáčkovy ulice, kde se stály fronty na maso, zase našla v roce 2008 zázemí Moje ambulance, největší síť ordinací praktických lékařů pro dospělé v České republice.

V někdejší samoobsluze na třídě Míru v Neředíně funguje kromě hospody i kavárna NMdesserts, kde si lidé mohou dopřát jedna z nejlepších zákusků v Olomouci.

Socialistické prodejny potravin na řadě míst nadále slouží svému účelu, například v Nemilanech. Z velkoprodejny Hanačka, která byla jednou z největších samoobsluh v ČSSR, je dnes supermarket Albert.

"Olomoucké" letadlo TU 104 v Air Parku ve Zruči u Plzně
Pamatujete na letadlo? Je z něj fešák! Proměna olomouckého túčka

Za socialismu byl největší počet prodejen maloobchodu zprvu soustředěn v centru Olomouce, kde se modernizovaly a adaptovaly stávající obchody.

Později se maloobchodní síť stále více rozšiřovala právě do okrajových částí Olomouce. Na sídlištích Neředín a Lazce byla uvedena do provozu prodejní střediska.

Olomoucký Prior
Tvůrce olomouckého Prioru: Beton mu sedne nejlépe

Řetězce Albert, Billa, Kaufland? Za socialismu byly obchodní organizace. Mezi ty hlavní patřily: Potraviny, Zelenina, Jednota, Oděvy, Obuv, Domácí potřeby, Drobné zboží, Drogerie, Klenoty, Kniha, Nábytek či Tuzex.

A kdy vznikla první československá potravinářská samoobsluha? Bylo to v roce 1955 v Praze na Žižkově, mimochodem jen pár let poté, co k tomu došlo na Západě. O deset let později už bylo v tehdejším Československu 10 tisíc prodejen tohoto typu.