Rušený obsah byl velmi špatně slyšet a posluchač si musel slova domýšlet. Zmlkly v roce 1988. Docházely peníze na provoz a investice, a totalitnímu režimu dech. Jedna fungovala v Litovli, kde byl zneužit vysílač na okraji města. O dominantu, tři stožáry, přišla Litovel před 20 lety.

"Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa". Legendární věta se z Mnichova v češtině roznesla po Evropě 1. května 1951, kdy zde americká stanice RFE (Radio Free Europe) odstartovala celodenní vysílání.

Pro obyvatele tehdejšího Československa to byl jeden z mála zdrojů objektivních zpráv, které se komunistické rušičky snažily umlčet. Stanici věnoval tehdejší režim velkou pozornost. RFE se na celkovém objemu zahraničního vysílání podílelo nejvíce a pro posluchače mělo mimořádný význam.

Zneužit byl kvůli potřebě režimu rušit „štvavé“ západní vysílání i vysílač v Litovli, jehož trvalý provoz byl zahájen 8. března 1954 a jenž svým signálem pokrýval Evropu. Zprostředkovával například hydrometeorologické zprávy z radiotelegrafní ústředny v Praze. Jednalo se o dlouhovlnný anténní systém.

„Ke konci roku 1952 se dominantou Litovle staly tři anténní stožáry o výšce 220 metrů. Montáž vysílače DTV 100 byla zahájena v létě 1953, v závěru roku se uskutečnily první zkoušky,“ popisoval Deníku bývalý dlouholetý kronikář Litovle, historik a spisovatel Lubomír Šik.

Rušená osmdesátá léta

Roku 1956 se provoz rozšířil o vysílač v rozsahu krátkých vln. Na žádost vedení tehdejšího SSSR byl využit pro rušení RFE v letech 1983 až 1989.

„Nakolik se na tom podílel zájem československé vlády a nakolik šlo o čistě sovětský zájem, to nevíme. Jednalo se o politické rozhodnutí, na kterém se vedení vysílače nijak nepodílelo a nemohlo jej ovlivnit,“ připomněl historik, jenž byl v kontaktu s pamětníky i tehdejším vedením vysílače.

Provoz rušiček byl nákladný a investice do zastaralé technologie by byly vysoké. Také vzhledem k tomu, že Evropa měla být pokryta družicovým vysíláním, bylo rozhodnuto o ukončení jejich činnosti. Československé rušičky utichly 16. prosince 1988.

Kontrarevoluční centrum

Zařízení v Litovli posloužilo i v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, kdy vysílač sehrál významnou roli.

„Z iniciativy ředitelů a techniků Tesly a Vysílače stanice začala přebírat relace stále ještě legálního celostátního rozhlasu a doplnila je místním zpravodajstvím redakce rozhlasu po drátě. V duchu doby bylo pro toto vysílání zvoleno jméno hanáckého krále Ječmínka. Relace Rádia Ječmínek se pokoušely vysvětlit vojákům okupačních armád skutečnou situaci v naší republice a okupační roli, kterou sehrávají,“ vzpomněl dvaadevadesátiletý litovelský historik Lubomír Šik.

Za pomoci řady dobrovolníků byly relace překládány a vysílány v ruštině, němčině, francouzštině, polštině a maďarštině. Relace připravovali amatéři rozhlasového kroužku za spolupráce mnoha dobrovolných pomocníků, zapojil se například Pavel Dostál, porevoluční ministr kultury. „Vysílání trvalo týden, od 23. do 28. srpna 1969,“ uvedl historik.

Když později normalizovaná strana musela za každou cenu objevit existenci kontrarevoluce v Československu, která by dodatečně ospravedlnila okupaci, stalo se podle historika pro olomoucký stranický výbor toto vysílání vhodnou záminkou.

„Litovel byla v celém okrese vyhlášena za kontrarevoluční centrum a řada lidí s ním spojených postavena před soud. Tresty pak byly podmíněné a finanční, spojené ovšem se ztrátou původního zaměstnání. Několik techniků emigrovalo,“ popsal Lubomír Šik Deníku.

Rok 2000: konec stožárů

Vysílač v Litovli dále zajišťoval telegrafní vysílání a po tři roky (v letech 1975 až 1978) vysílání rozhlasové stanice Hvězda na kmitočtu 272 kHz. K rozhlasovému vysílání v rozsahu středních vln se vysílač znovu vrátil roku 1985.

Po roce 1990 se hledala možnost využití vysílače pro družicovou orientaci - Globální polohový systém GPS.

„Zůstalo však jen při zkušebním provozu. Ke konci století bylo vysílání na všech vlnových délkách s konečnou platností zastaveno. Ostravské vedení neúspěšně nabízelo k prodeji pozemky pro jiné využití. Nakonec se ale Litovel se svými dominantami rozloučila,“ připomněl Lubomír Šik.

V pondělí 11. září 2000 ve 13.30 byly stožáry odstřeleny.