I když jsou ve hře stále tři možné varianty, jak Rudolfovu alej omladit, odborníci i oponentské posudky se v současnosti přiklánějí právě k variantě vykácení stromů ve dvou etapách.

O obnově Rudolfovy aleje se hovořilo již delší dobu. Pro volbu konkrétní varianty jak postupovat, však město potřebovalo mít v rukách odborný výzkum vzácných druhů živočichů, které toto stromořadí obývají. Ten již má magistrát k dispozici

„Na základě posouzení problematiky, výsledků výzkumu a inventarizace nám Hnutí Duda, které vypracovalo potřebné materiály, doporučilo, abychom alej nekáceli naráz, ale ve dvou etapách,“ uvedl Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu.

„Pokud město nezačne omlazovat celé olomoucké parky naráz, tak obnova pouze Rudolfovy aleje nebude mít na chráněné druhy zásadní vliv,“ doplnil Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

V první etapě kácení Rudolfovy aleje by tak měly stromy zmizet po obou stranách od Havlíčkovy ulici po restauraci Fontána. Kromě jednoho stromu, ve kterém nyní žije vzácný brouk tesařík.

Zbylý úsek po Polskou ulici včetně ponechaného stromu by pak mělo město pokácet nejdříve po pěti letech.

Nové stromky pak radnice na stejných místech vysadí vždy rok po odstranění starých dřevin. Podle náměstka olomouckého primátora Svatopluka Ščudlíka (ČSSD) je to zejména kvůli tomu, že po staré aleji zůstanou v zemi velké pařezy, které bude třeba složitě dostat ven.

Alej obývá šest chráněných druhů

Výzkum, který předcházel doporučení odborníků, nemá přínos jen pro obnovu Rudolfovu aleje.

„Je to významný krok nejenom v obnově Rudolfovy aleje. Podařila se nám totiž udělat inventarizace vybraných živočichů v olomouckých parcích a zároveň i studie posouzení vlivu kácení stromů na biotopy živočichů,“ naznačil Ščudlík.

Z výzkumu vyplývá, že v aleji žije šest zvláště chráněných živočichů – tři druhy netopýrů, dva zástupci vzácných brouků a také jeden ptačí druh.

O datu kácení zatím není rozhodnuto

O datu, kdy by měla obnova aleje začít, rozhodne až po dalších jednáních odbor životního prostředí jako vykonavatel státní správy v oblasti ochrany přírody a krajiny.

Výjimky kvůli výskytu šesti chráněných druhů bude muset město ještě získat od CHKO Litovelské Pomoraví a krajského úřadu. Dříve jak na podzim příštího roku se však kácet nezačne.

Rudolfova alej: nejstarší část sadů

Hlavním důvodem obnovy aleje je zdravotní stav dožívajících stromů.

„Nedá se říci, že by všechny stromy byly nebezpečné. Dřeviny však mají svou životnost. Kdybychom situaci neřešili, stav by se zhoršoval a zvyšovala by se také pravděpodobnost, že při častých silných větrech, přívalech sněhu, či prudkých změnách teploty by stromy mohly lidi ohrozit,“ vysvětlil Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu.

Alej založil olomoucký arcibiskup, arcikníže Rudolf Jan Habsburský.

V roce 1866 ji museli po zničení během prusko-rakouské války zcela obnovit. Rudolfova alej je nejstarší částí Smetanových sadů, stromy mají už více než sto let.