Jedna znamená doplňování aleje novými stromy postupně, druhá kompletní vykácení a novou výsadbu.

Náměstek by alej vykácel


„Osobně bych přistoupil k radikálnímu řezu. Stromy dosazované do proluk většinou zakrní. Materiál na toto téma budu předkládat do rady v polovině prosince. Pokud bude hotov. Kdyby se musel dopracovat, bylo by to počátkem roku,“ uvedl náměstek primátora Svatopluk Ščudlík (ČSSD).

Samotný primátor Martin Novotný (ODS) by byl opatrnější. „Těžko se mi smiřuje s?představou, že by alej nebyla. Dočkali bychom se jí až za třicet let. Je to závažné téma. Budu k němu chtít opravdu špičkový materiál se stanovisky odborníků. Upřednostnil bych etapové řešení,“ prohlásil včera primátor Novotný.

Řeči se vedou a stromy stárnou


close zoom_in Podle Miloše Pejchala z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity musí k obnově dojít do pěti let. „Jiný odborník Jaroslav Kolařík říká, že musí dojít alespoň k obvodové redukci stromů. Tedy k jejich zastřižení ze všech stran, ne jen z poloviny,“ vysvětlila Naďa Krejčí z výstaviště Flora, které se o parky stará.

Ani jeden z odborníků nedává ve svých posudcích konkrétní návrh řešení. To bude záležet pouze na městských radních. Krejčí zároveň podotkla, že stromy jsou staré, ale ne v?havarijním stavu. „Nejsou ani nebezpečné. Sice na jednu paní spadla větev, ale to je jediné, co se stalo,“ dodala Krejčí.

„Diskuse na toto téma se vede už čtyřicet let. Ani odborníci ani památkáři neřekli nikdy nic jednoznačně. Dokonce se kdysi uvažovalo o?založení nové, paralelní aleje. Kdyby se to udělalo, byla by už vzrostlá, dnes je na to pozdě,“ uvedl ředitel Flory Zdeněk Štefka.

Dosazování se neosvědčilo


V roce 2000 chybělo v aleji už sto stromů. Byly nahrazeny novými. Některé z nich se neujaly, pár jich poničili vandalové a ty co zůstaly, rostou ve stínu velkých stromů křivě.

„Od roku 1919 se alej zastřihává, ale pouze ze strany promenády, koruny jsou proto nevyvážené. I kdyby se k?obnově nepřistoupilo, je nutné stromy alespoň jednou za čtyři roky obstřihnout dokola, udělat obvodovou redukci. Ta by přišla na 1,8 milionu korun. Kácení a výsadba nové aleje by šla pořídit asi za 2,8 milionu,“ kalkulovala Krejčí.

Na rozhodování o aleji mohou mít vliv i jiné finance. Olomouc žádá po Evropské unii peníze na obnovu parků. Nové cesty, lavičky, ale především zeleň mají stát asi 90 milionů korun. Stromy pro vykácenou alej by unie podle Krejčí zaplatila, postupné nahrazování by ale město muselo platit ze svého.

Kácení se aleji nevyhne


Když mluví primátor Novotný o zodpovědném rozhodnutí, má stoprocentní pravdu. Pro radní to nebude záviděníhodná situace. Ani Krejčí neví, ke kterému řešení se přiklonit. A čas tlačí.

Kácení se však alej nevyhne a staré stromy nakonec stejně padat budou. Postupně, nebo najednou. „Ty mladé pak budou asi desetileté s dvoumetrovou výškou,“ upřesnila Krejčí.

Alej vznikla po prusko-rakouské válce

- Hlavní alej nechal za hradbami města vysázet olomoucký arcibiskup, arcikníže Rudolf Jan a stala se oblíbeným místem vycházek Olomoučanů už ve dvacátých letech 19. století.
- V roce 1832 převzalo park, nalézající se původně na vojenských pozemcích, do správy město, a položilo tak základ městských veřejných sadů.
- Významným datem pro olomouckou zeleň je rok 1866, kdy byla během prusko-rakouské války zcela zničena Rudolfova alej znovu obnovena a za přítomnosti císaře Františka Josefa I. slavnostně otevřena. Pod těmito stromy ještě chodíme.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika