Na vrcholu Sněžníku narazí turista půl metru za hraničními kameny na plot. Za ním zeje hluboká jáma a velká hromada hlíny a kamení. V díře i okolo ní stojí stavební mechanismy. I když má slunce ještě docela sílu, na vrcholu fičí ostrý vítr, který cloumá i tisícilitrovými barely na vodu. Bagrista se schovává v kabině svého stroje. Za chvíli zatroubí, vynoří se parta mužů v mikinách s kapucemi a dávají se do práce.

Přírodu bych nechal bez budov

U pramene Moravy je vítr přece jen o něco snesitelnější. Z kopce sem schází mladý pár z Opavy.

„Ani jsme nevěděli, co tam má být. Jsme tu poprvé a koukali jsme na tu hromadu. Nahoře jsme čekali hezčí prostředí než bagry. Myslím, že je zbytečné stavět rozhlednu na nejvyšším vrcholu široko daleko,“ míní Jan Vimmer.

Vyhlídkovou věž by na vrcholu oželel i Jakub Vukelič ze Zlína.

„Přírodu bych nechal bez budov. Člověk, který si chce orazit, se přece jen cítí lépe v přírodě mezi stromy než u stavby, kde se shromažďují lidé. Proč za každou cenu něco stavět? Na jednom kopci stačí, jinde bych to nechal volnější,“ odkazuje na nedalekou Stezku v oblacích nad Dolní Moravou.

Stezka v oblacích v Dolní Moravě

Rozhledna bude dominantou

Najdou se však i zastánci rozhledny.

„Je to dobrá zpráva, je dobře dobře, že věž staví,“ je přesvědčený starší Polák.

Mezi příznivce rozhledny patří i třiasedmdesátiletá Anna Lozrtová. Na Sněžník chodí pravidelně. Ročně nachodí kilometrů přes čtyři tisíce, letos jich má na kontě už 3250.

„O rozhledně se tu mluví nejméně dvacet let. Byla by bezvadná, teď tam není nic. Bylo by lepší, kdyby tam něco bylo, než jen holá halda kamenů. Rozhledna by byla dominanta,“ míní vitální žena.

Malá anketa mezi turisty nakonec dopadá 2:3 v neprospěch příznivců stavby.

Vizualizace rozhledny na Králickém Sněžníku

Obavy o negativní dopady

Stavba kromě řady lidí vadí také ekologům. Podle nich dochází k poškozování cenné přírody na vrcholu Králického Sněžníku. Po dobudování vyhlídky předpokládají další výrazný nárůst počtu turistů, což bude mít na přírodu negativní dopad.

Ochranářské organizace proto pracují na podání stížnosti k Evropské komisi. Výstavba rozhledny je dotována z fondů Evropské unie a podle aktivistů zřejmě nebyla dodržena pravidla pro umisťování takových staveb do chráněné přírody.

Jen hlupák mění krajinu v lunaparky

„Přijde nám nesmyslné stavět v místě, které poskytuje úžasný rozhled do krajiny, více jak třicetimetrovou rozhlednu,“ zmínil Jiří Beneš z Hnutí Duha.

„Vysokohorská příroda je u nás vystavena enormnímu tlaku turismu a postupně mizí i následkem změny klimatu. Její zbytky je třeba důsledně chránit, aby mohly sloužit k poznání a poučení. Jen hlupák je bude proměňovat v turistické lunaparky,“ uvedl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Podpisy pod peticí přibývají

Proti výstavbě rozhledny protestují i lidé v Polsku. Internetová petice adresovaná představitelům města Stronie Slaskie, které je investorem rozhledny, Regionálnímu ředitelství životního prostředí ve Vratislavi a českému ministerstvu pro místní rozvoj má bezmála tisícovku podpisů a další přibývají.

Celý záměr se připravoval roky. Například problematika vlivu záměru na životní prostředí se řešila mezi lety 2012 a 2014. Ke stavbě z české strany přiléhá Národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Objekt vyrůstá v polské rezervaci Kladský Sněžník, což je ekvivalent chráněného území na české straně.

Správa CHKO Jeseníky požadovala mezistátní posouzení záměru na životní prostředí.

„Výstavba rozhledny totiž může ovlivnit přírodu na obou stranách hranice,“ sdělila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová. Proces však byl po změně záměru na takzvanou studenou rozhlednu z polské strany zastaven.

Podmínky porušeny

Správa tak v roce 2014 v souvislosti se stavbou požadovala alespoň zajistit monitoring návštěvnosti, informovat o zákazu pobíhání psů po trávnících na vrcholu hory a zemní práce neprovádět v období mezi 15. dubnem a 15. červencem. Podle informací od Generální ředitelství ochrany životního prostředí v Polsku nebylo možné požadavek na omezení stavebních prací splnit.

„Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nemá nástroje, jak tyto podmínky vymáhat. Pokud zjistí jejich porušení, bude kontaktovat ministerstvo životního prostředí a Generální ředitelství ochrany životního prostředí. Zároveň zvažuje další kroky a zjišťuje, na základě jakých podkladů byl na polské straně vydán souhlas se stavbou,“ uvedla Karolína Šůlová.

Polští starostové si stojí za svým

Deník zaslal otázky související s výstavbou rozhledny starostovi města Stronie Slaskie. Odpovědi do uzávěrky textu neobdržel.

„Z formálního a právního hlediska je příprava investice správná. Nehrozí také žádné ohrožení životního prostředí, o kterém se tu a tam hovořilo,“ uvedl letos v srpnu pro server dkl24.pl starosta Chromiec.

Pro tentýž web se v červnu k výstavbě věže vyjádřil i bývalý starosta Stronie Zbigniew Łopusiewicz. O získání peněz na záměr usiloval dvacet let.

„Peníze se nám podařilo získat a musíme je použít, protože žádná další taková příležitost nebude. Skutečnost, že se některým lidem nelíbí její budoucí podoba, se nemůže promítnout do obohacení regionu Kladska o další turistickou atrakci. Když byla v Paříži postavena Eiffelova věž, zaznívaly také hlasy odporu. Dnes je magnetem pro turisty,“ uvedl.

Rozhledna na Králickém Sněžníku

Prvotní myšlenku na stavbu rozhledny vznesl v roce 1881 Kladský horský spolek.

Stavba věže pojmenované po císaři Vilémovi začala v červenci 1895 a do provozu byla rozhledna slavnostně uvedena o čtyři roky později.

Během druhé světové války stavba chátrala, po ní se ocitla na polské straně hranice. V roce 1948 stavbu opravil Polský tatranský spolek. V dalších letech však chátrala, z věže vypadávaly balvany, propadla se část schodiště.

V roce 1973 rozhlednu odstřelili polští ženisté.

Přesná replika historické rozhledny vzniká od roku 2019 na kopci Větrov nad Starým Městem.

Současná věž na Sněžníku bude mít výšku 33 metrů, stejně jako její předchůdkyně, její podoba však bude diametrálně odlišná. Zhruba do jedné třetiny bude konstrukci tvořit beton obložený kamenem, vrchní část včetně vyhlídkové plošiny bude opláštěna laminátovým sklem. Kvůli vzhledu a tvaru věži někteří lidé přezdívají mixér.

Stavba má být co nejjednodušší. Její součástí nemá být restaurace ani toalety. Pro tyto účely i nadále poslouží chata na polském úbočí Sněžníku.

Rozhledna na Sněžníku má být dokončena v září 2021.