Od čtvrtka vyústí na tuto kruhovou křižovatku doprava z nově dobudovaného obchvatu, takzvané západní tangenty. „Až to tam spustí, bude to katastrofa,“ míní Jindřich Dvořák z Křelova. „Rondel bývá plný každý den, nejhorší je to kolem víkendu,“ potvrdila další obyvatelka Křelova Jana Skácelíková. Raději proto jezdí po staré cestě kolem Prachárny.

Kruhovou křižovatkou denně projede kolem dvaceti tisíc aut. Evžen Cigoš z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je však optimista. Tvrdí, že podle všech propočtů rondel nápor dopravy zvládne. „Nevylučuji ale možnost, že nárazově vzniknou zácpy,“ doplnil Cigoš.

Tento názor sdílí i Jiří Boháč z projekční firmy HBH. „Celkový počet vozidel vjíždějících do křižovatky se téměř nezmění, pouze se přesune na jiný vjezd. Navíc přibude jen část cílové dopravy z jihu a východu do západní části města,“ sdělil Boháč.

Jeho úvaha vychází z dopravního průzkumu z června letošního roku, který sledoval provoz v době špičky. „Rezerva kapacity na jednotlivých vjezdech je až šestadvacet procent,“ uvedl Boháč.

To starosta Křelova Jiří Spurný (KDU-ČSL) zůstává na zemi. „Už teď jezdím do Olomouce raději přes Topolany,“ uvedl Spurný. Tvrdí, že čtyři kilometry navíc se mu časově vyplatí, nemusí čekat v zácpě.

Jenže při sčítání pozorovatelé zjistili, že chyba je také na straně řidičů. „Místo dvou až tří pruhů používají na rondelu jen jeden, ten vnější, čímž brání vjezdu dalších vozidel,“ vysvětlil Boháč. Křelovský rondel přirovnal k podobně velkému v Hranicích. „Tam je provoz ještě vyšší a vše řidiči zvládají,“ argumentoval.

Část západní tangenty, která ve čtvrtek propojí směr Ostrava-Mohelnice přes rondel u Globusu, je jen provizorní a podle křelovského starosty nešťastná. „Není to přínos pro Křelov, Olomouc ani pro řidiče,“ míní Spurný. B

yl by raději, kdyby tato část obchvatu už byla úplná i za cenu, že by vedla blíž obci. „Stačilo vyjednat protihlukové zábrany a zeleň,“ tvrdí Spurný. Naznačil, že obec by o trase pokračování tangenty byla ochotna ještě znovu jednat.

Otázkou je, kdy Ředitelství silnic a dálnic obchvat zcela dostaví. „Peníze na přípravu stavby máme. Nejednoznačný postoj a územní plán Křelova nám zatím neumožňuje rozjet přípravu naplno,“ uvedl náměstek Cigoš.

Vývoj stavby


Stavba západní části obchvatu Olomouce je poměrně komplikovaná. Radní chtěli, aby čtyřproudá silnice vedla v blízkosti městské části Křelov, což se nelíbilo zdejším obyvatelům.
1. ledna 1995: Od Olomouce se odtrhly Křelov a Břuchotín. Spojily se v samostatnou obec, aby mohly prosadit variantu obchvatu vzdálenější od obce.
Září 1996: Zastupitelstvo Olomouce doporučilo stavbu západní tangenty ve variantě C/B, kterou požadoval Křelov.
Březen 1997: Zastupitelé na nátlak tehdejšího ministra dopravy Martina Římana (ODS) revokovali své usnesení ze září 1996 a doporučují variantu B4, která je pro Křelov nepřijatelná.
Od listopadu 1997: Následují odvolání i soudní pře, jimiž se Křelov brání, stavba se oddaluje.
2003: Otevření jižní části obchvatu od výpadovky na Brno směrem na Lipník.
2004: Začíná stavba čtyřkilometrové tzv. západní tangenty od brněnské výpadovky směrem na Křelov. Má však dvě části -„bezproblémový úsek“ je na ní jen krátký. Napojení na rondel u Globusu, který začne fungovat od čtvrtka, je pouze dočasné. Následovat bude stavba stálého napojení na silnici R 35 ve směru na Mohelnici. Kvůli mnohaletým sporům to však zřejmě nebude dříve než za čtyři roky.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika