Rostou stížnosti obyvatel na porušování veřejného pořádku.

Vyrovnávání vzájemných účtů ale i snahu o harmoničtější soužití s ostatními obyvateli řeší vedení města téměř každý měsíc.

Mezi nejproblematičtější lokality patří Olomoucká a Bezručova ulice.

Spory mezi rodinami se vlečou někdy od osmdesátých let minulého století, lidé se napadají nejen slovně, ale i fyzicky, leckdy jim v rukách nechybějí ani mačety nebo sekery.

„Spor už trvá roky, jak dorostou děti, převede se to i na ně a rodiny proti sobě stále útočí. Rozepře vznikla ještě za komunismu, šlo tam tehdy o napadení někoho z rodiny a stále se to vrací," uvedla zástupkyně Společenstva Romů na Moravě, která si nepřála zveřejnit své jméno.

Obyvatelé Šternberka nárůst konfliktů zaznamenali a obávají se však také, že by se do města měly přistěhovat další romské rodiny.

„Já ze svého pohledu Romy moc nevnímám, nebydlím přímo v centru nebo jim blízko, spíš jenom tak z doslechu, co se mi dostane. Každopádně je ve městě nikdo nebere kladně, možná hrstka lidí neutrálně. Konfliktů ale bylo dost. Teď nedávno jsem se dozvěděl, že by se měly přistěhovat další rodiny Romů do Horního Žlebu," řekl jeden z místních obyvatel, který si nepřál uvést jméno.

Někteří Romové pak sami říkají, že situace není jednoduchá a že mír je spíš v nedohlednu.

„Je to hodně těžké, nenávist se pěstuje od malých dětí. Jen tak se to nezmění," uvedl mladý muž, člen jedné z nesvářených rodin.

Projde patnáct Romů a vzbudí rozruch

Podle Olgy Gáborové ze šternberské pobočky Společenství Romů na Moravě počet stížností ve městě roste.

„Lidé si stěžují, že dělají hluk, nepořádek, chodí pospolu. Ulicí prošlo patnáct Romů a lidem se to už nelíbí. Od problémů, sporu dvou rodin se všechno odráží a vede to postupně dál. Vždy se to od toho odvíjí, ale teď je na Romy díky tomu víc vidět a Šternberští to víc vnímají," konstatovala Gáborová.

Podle šternberské Charity, která pracuje s Romy v terénu, je ve městě problematických lokalit několik.

„Vím, že si lidé stěžují. Jsou hlučnější, hlasitější, jsou víc vidět. Mají takovou povahu. Jednoduché řešení není, ale osobně ho vidím ve vzdělání. Bude to záležitost několika generací," uvedla Jana Smyčková, vedoucí Jilora Srdíčka sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Charity Šternberk.

Starosta: Nechceme tady Šluknov

V zasedací místnosti šternberské radnice se zástupci města, ale i neziskových organizací, policie a romských rodin sešli od začátku roku na stejné téma už asi osmkrát.

„Jde mi o to, aby se z dlouhodobého hlediska ze Šternberka nestal další Šluknov, aby se nekonaly pochody městem. Přestože sčítání lidu tomu neodpovídá, tak romská komunita je u nás hodně zastoupená a je to i historicky dáno. Oficiální statistiky neexistují, ale víme, že tady jsou stovky Romů a přibývá jich, i když ne nijak dramaticky," řekl starosta Šternberka Stanislav Orság.

„Sami Romové vnímají, že společenská situace je v jejich neprospěch, na druhé straně očekávají, že jim někdo pomůže, a to i v případě řešení vzájemných sporů," krčí rameny starosta.

Námi oslovené strany se shodují, že nejdůležitější je začít už od malých dětí, někteří by také uvítali nezávislého mediátora, který by s Romy mluvil a stal se jakýmsi prostředníkem. Přání se jim co nevidět částečně splní, mediátor by měl ve městě začít fungovat už příští rok na jaře.

„Nejdůležitější je práce s malými dětmi, tam se ještě dá něco zachránit, tam je základ. Ale vždy záleží i na výchově, pokud to děti vidí u rodičů, budou tak žít dál," doplnila Olga Gáborová.

Měli by je vykázat z města

Naopak pro radikální řešení je zástupkyně Společenství Romů na Moravě.

„Pracujeme s nimi, hovoříme, ale nepřesvědčíte je. Myslím si, že starosta by to měl řešit vykázáním na nějakou dobu z města, aby věděli, že zákon existuje. Stane se ale i to, že dostanu hlášení, že se nechovají slušně, když jdou vyřizovat dávky, a dohadují se s úřednicemi. Zarazila bych to, ale když my něco navrhneme, tak nás nikdo nevyslyší. Pokud bude starosta alespoň trochu důsledný a pohrozí jim, myslím si, že by to bylo k něčemu dobré," konstatovala žena.

„Od všech občanů i návštěvníků samozřejmě vyžadujeme dodržování veřejného pořádku i zákonů. Institut vykázání pachatelů přestupků nebo trestných činů z území města doposud není zakotven v zákoně, a tudíž ho nemůžeme ani aplikovat. Městská policie je však opakovaně instruována k nulové toleranci při narušování veřejného pořádku," reagoval starosta.