Se záměrem na zřízení centra, kde by rodiny mohly na několik dní ponechat své postižené příbuzné a odpočinout si třeba na dovolené, přišlo před několika lety občanské sdružení Luka. Obec tehdy zvažovala, co se školou-zda ji upraví na obecní úřad a kulturní sál. Nakonec dala přednost chvályhodnému záměru a budovu bezplatně pronajala občanskému sdružení.„Přispěli jsme také na rekonstrukci. Členové sdružení slíbili, že zaměstnají místní občany a díky provozu respitu zvýší turistický ruch v obci. Dnes tam z vesnice není zaměstnaný nikdo, klientů mají minimum. Už je finančně nepodporujeme. Nedotují je ani okolní obce, které jim dříve přispívaly. Mrzí mě, že to tak dopadlo,“ posteskl si starosta Leo Kordas(KDU-ČSL).

Co je respit

Respit je zařízení, které krátkodobě ubytuje postižené dítě, dospělého nebo nemocného seniora. Klientům jsou k dispozici osobní asistenti a zdravotníci. Opatrovníci si díky tomu mohou od náročné celoroční péče o příbuzného odpočinout. Za týdenní pobyt v centru Borůvka na Českobudějovicku rodiče postiženého dítěte zaplatí 1800 korun. V Loučce na Litovelsku klienti hradí 310 korun denně, cena však nezahrnuje služby osobního asistenta ani zdravotníka.


Nepříjemnou zkušenost s respitem v Loučce na Litovelsku má také matka postiženého dítěte, která si nepřála uvést jméno. „Řekli, že s dítětem mám přijet já nebo mu mám zaplatit asistenta. To přece není respit, to si můžu postižené dítě s vlastním ošetřovatelem ubytovat v kterémkoliv hotelu nebo penzionu. Na zařízení tohoto typu jsme léta čekali, ale pak stejně nefunguje,“ uvedla ženaz Olomoucka.

Smíšené pocity dodnes mají také bývalí zaměstnanci, přestože přiznávají, že původní záměr je nadchl. „Nikdo zřejmě nemyslel na to, z čeho uhradí provoz. Klientů bylo tak málo, že ředitelka propustila všechny zaměstnance. Dotace vyčerpala a dlužila nám výplaty. Nevím, jak dlouho ještě budou před všemi předstírat, že fungují,“ sdělil bývalý zaměstnanec, který chtěl zůstat v anonymitě. Zařízení podle něj seniorům ani postiženým péči neposkytuje. „Nemají odborné ošetřovatele, příležitostně najímají dobrovolníky. Pořádají dětské tábory, kurzy a školení, kam si každý přiveze vlastní personál. Neplní původní záměr, na který dostali dotace a sponzorské dary. Divím se, že je ještě nemuseli vrátit. Na rekonstrukci a provoz dostali okolo patnácti milionů,“ dodal bývalý pracovník.

V Loučce v tomto týdnu pobývali například klienti olomouckého sdružení Jitro. „Hradíme jen ubytování a stravu. Přivezli jsme si vlastní asistenty. Pacienty s těžkým postižením nemůžeme na několik dnů svěřit do péče každému. Bezbariérová budova a její vybavení nám vyhovuje,“ řekla Blanka Vackováz Jitra.

To, že se současný provoz respitu liší od původního záměru, potvrdila i jeho ředitelka Radmila Šnyrychová. „Postižené a seniory odmítám, protože nemám asistenty ani peníze na provoz. Respitní pobyty děláme, jen když si klient přiveze asistenta. Ošetřovatel pro jednoho klienta stojí zhruba 1500 korun denně. Pořádáme proto hlavně rekreační pobyty, školení a meditační kurzy,“ řekla Šnyrychová.

Hlavní problém vidí ve změně sociálního zákona. Stát od letošního ledna nepřispívá na provoz neziskovým organizacím, peníze vyplácí rovnou postiženým lidem. „Na letošek jsme nedostali ani korunu dotací. Nepřispěl nám žádný sponzor, protože nemáme statut sociálního zařízení. Nepočítali jsme s novelou sociálního zákona a s tím, že přijdeme o dotace. Respitní péče kvůli tomu u nás celoročně fungovat nemůže,“dodala Šnyrychová.

Podobné respitní zařízení Borůvka je například v Borovanech na Českobudějovicku. Kvůli změně sociálního zákona také přišli o část dotací. „Respitní služby poskytujeme dál, ale museli jsme je částečně omezit. Je o ně obrovský zájem, loni jsme měli přes 170 klientů. Ministerstvo práce a sociálních věcí teď slíbilo 700 tisíc korun. Peníze na provoz dostáváme také od nadací, sponzorů a dárců,“ sdělil manažer Borůvky Jiří Zmeškal.

Na poskytování sociálních a respitních služeb dostalo Občanské sdružení Luka dotaci ze sociálního fondu Evropské unie. „Loni v únoru získali 2,8 milionu korun. O tom, jaké nyní poskytují služby, ale přesně nevíme. K 1. červenci mají povinnost se zaregistrovat. Pokud nezískají oprávnění, nesmí už sociální služby dál poskytovat,“ řekla náměstkyně hejtmana Jitka Chalánková.