Odpovídali na otázku, jestli má obec využít všech zákonných prostředků, aby zabránila rozšíření těžby na svých pozemcích.

Celkový počet platných hlasů pro odpověď „ANO“ byl 366, což je 63 procenta z celkového počtu oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky. Rozhodnutí tak bude závazné pro nové zastupitele obce.

„Nepřejeme si další rozšiřování těžby, to dali lidé jasně najevo. Na výsledek jsem hrdý,“ reagoval v sobotu po 18. hodině iniciátor referenda Pavel Simon ze spolku Příroda kolem nás.

„Malá hrstka lidí umožnila všem občanům Nákla rozhodnout o dalším osudu obce. Dokázali jsme, že v demokratické společnosti v nejdůležitějších otázkách za sebe rozhodují samotní lidé,“ prohlásil.

Kritici připravovaného rozšíření těžby o 20 hektarů mezi Náklem a místní částí Lhota nad Moravou se obávají zejména o ohrožení spodních vod. Vadí jim také hluk těžebních strojů a v létě davy motorizovaných návštěvníků projíždějících obcí za odpočinkem u vody. Doprava vytěžené suroviny vede mimo zastavěnou část obce, ta obyvatele netíží.

Těžaři ze společnosti Cemex obavy odpůrců odmítají. Ujistili, že negativní vlivy dobývání suroviny minimalizují. Přesun na další plochy plánují v horizontu 5 až 10 let. Obci nabídli spolupráci na revitalizaci území po těžbě.

„Referendem jen zbytečně naruší spolupráci, ke které je potřeba dialog, ne bouchnutí dveřmi,“ uvedl před pár dny mluvčí Cemexu Vesselin Barliev.

Strach o spodní vody je podle těžařů přehnaný. Sledování hydrogeologických poměrů v okolí probíhá od roku 2012, kdy byla zpracována Hydrogeologická studie vlivu těžby v navrhovaném DP Náklo I na podzemní vody. Řešila i návrh monitoringu pohybu hladiny podzemních vod.

„Pravidelná měření byla zahájena v roce 2019. Dále se také sleduje kvalita vody,“ ubezpečoval před místním referendem mluvčí Cemexu.

Rozhodnutí v referendum je podle zákona závazné, pokud pro ně hlasuje nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily, a alespoň 25 procent oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.