“AFO do Olomouce láká lidi, a na druhou stranu zase Olomouc láká lidi na náš festival, a rádi se sem vracejí, protože je to krásné město,” říká v rozhovoru pro Deník ředitel festivalu Jakub Ráliš.

Co všechno si můžeme představit pod letošním tématem AFO “Mýtus”?
Ten mýtus má v tomto případě úplně konkrétní význam, a to jako překlad z řečtiny, kde mýtus znamená příběh. Odkazujeme se totiž i k antickému Řecku jako k základům naší civilizace. Tam vznikaly i příběhy, se kterými dneska žijeme a jsou takové archetypální pro to, jak chápeme svět. Význam “příběh” se nám líbil také proto, že my vlastně vyprávíme příběhy, jak vědců, tak přírody. Druhá věc je, že mýtus je chápán v různých smyslech. My jsme se odrazili od toho příběhu a starověkých mytologií - letos budeme navíc slavit i 100 let egyptologického ústavu. Ale zároveň je tam i linka do současnosti, protože v 19. století začaly vznikat umělé mýty - vymyšlené příběhy, kterým byl dávaný status pravdy. Zneužití mýtů je tedy také takovým motivem AFO. Když pracujeme s příběhy a mýty reflektovaně - víme, že jsou to příběhy, které nám mají nějak pomoci k chápání světa, přírody a vztahů, tak je to pozitivní - tak to měli například Řekové. Ale v momentě, kdy je na ně nahlíženo jako na pravdu, nereflektovaně, tak z toho vznikají ideologie, propaganda a totalita.

Jaké filmy by si návštěvníci rozhodně neměli nechat ujít?
Určitě bych doporučil letošní mezinárodní soutěž, jež má 40 filmů, a jsou to bez jakékoliv nadsázky nejlepší filmy, které na světě za poslední dva roky vznikly. Tolik vynikajících tvůrců dostat do Olomouce, se nám zatím v žádném ročníku nepovedlo. Můžu vypíchnout například film Science fair - Vědecký veletrh, který bude mít premiéru, nebo třeba Human nature, film o editování lidského genomu od světově oceňovaného tvůrce.

A co se týče přednášek a dalšího programu?
Rozhodně stojí za zmínku slavný evoluční biolog Richard Dawkins, který bude mít úžasnou přednášku o tom, jak z přírodních věd a z Darwinovy teorie můžeme čerpat sílu a inspiraci k tomu, jak bojovat s iracionalitou, s fake news a s mýty v tomhle smyslu. To bude na programu v sobotu. Potom samozřejmě oslava 100 let egyptologie a všichni zúčastnění tohoto panelu, od Zahiho Hawasse, přes Mastafu Waziriho po Miroslava Bártu a dalších vědců, kteří budou například představovat mumie v kontextu popkultury. Jedinečná bude také sekce virtuální reality, kterou si budou moci návštěvníci prohlédnout na konviktu. Tam bude například simulace jaderného výbuchu a života po jaderném výbuchu, což je světově oceněný příběh ve virtuální realitě.

A jací budou letos na AFO další zajímaví hosté?
Kromě hostů, jako je právě Dawkins a další vědecké hvězdy, které jsem už zmiňoval, na AFU máme také lidi, kteří rozhodují o tom, co se bude hrát v televizích a co se bude natáčet. Jsou to lidi třeba z britské BBC, z americké PBS, i z České televize. Kromě toho, že shlédnou letošní filmový program, zároveň budou také mladým tvůrcům pomáhat rozvíjet vlastní projekty a realizovat je.Tyto projekty pak možná za pár let budou moci lidé díky AFU vidět třeba právě v České televizi.

AFO má letos již 54. ročník. Jak dlouho jste jeho ředitelem?
Druhým rokem, ale na AFO pracuji už 9 let. Předtím jsem byl dramaturgem a programovým ředitelem. Na festival jsem chodil už jako student, před nějakými patnácti lety, a vždycky se našlo na AFO něco, s čím jsem tak trochu nesouhlasil. Třeba mi přišlo, že je moc sociálně-vědné, nebo zase moc přírodovědné. No a potom jsem se díky studiu seznámil s lidmi, kteří na AFO pracují a pochopil, jak složitý komplex to vlastně je. Následně jsem začal dělat dramaturgii. První ročník, na kterém jsem se podílel, byl o robotech a robotice.

Jak se festival za ty roky proměnil?
AFO se proměnilo strašně moc. Hlavně za těch posledních 12 až 13 let, co se festival začal víc profilovat čistě jako populárně vědecký, zatímco předtím byl spíš dokumentární. Tehdy se právě Petr Bilík, současný prorektor Univerzity Palackého, rozhodl, že bude v kontextu ostatních festivalů v republice dobré, když se AFO bude velmi striktně profilovat a zaměřovat se opravdu jen na vědu. Celý festival se zvětšil více než desetkrát, ať už mluvíme o počtu lidí, o akreditacích, promítaných filmech nebo počtu hostů.

Zapojuje se do organizace AFO hodně studentů Univerzity Palackého?
Samozřejmě, bez nich by to nešlo. Bez zapojení studentů by takto velký festival nebylo možné uspořádat za peníze, za které se pořádá. Studenti se skutečně s nadšením zapojují. Z celého realizačního týmu, který tvoří asi 350 lidí, je jen kolem 50 profesionálů, a zbylé tři stovky jsou studenti. Bez podpory některých kateder by zkrátka nebylo možné AFO dát v tomto měřítku dokupy a festival by byl mnohem menší. V tomhle smyslu, jde o studentský festival. Já to označení ale moc nemám rád, protože to evokuje, že jde o nějakou studentskou “hurá akci”, což nechceme. AFO je vysoce profesionální akce, jak potvrzují i lidé, kteří sem jezdí z jiných festivalů, ale bez studentů by to nešlo. Jde vidět, jak jsou zdejší studenti schopní, a jaký výkon dokážou podat.

Jaký má AFO pro Olomouc podle vás význam?
To by asi mělo hodnotit spíš město. Ale z hlediska našich statistik můžu říct, že AFO do města přivede 7 tisíc akreditovaných návštěvníků, sály projde 35 tisíc lidí a velká část z nich jsou lidé, kteří jsou v Olomouci třeba i poprvé. Velmi se to obměňuje, a lidé sem jezdí kvůli AFO z celého světa. Takže by se dalo říct, že má festival význam z hlediska image Olomouce jako města popularizace vědy. Podle našich statistik, se pak lidé také vracejí do Olomouce i na jiné akce - na Floru, za památkami a podobně. AFO do Olomouce láká lidi, a na druhou stranu zase Olomouc láká lidi na náš festival, a rádi se sem vracejí, protože je to krásné město.