Mlhová světla patří do mlhy, sněžení a hustého deště.

„Přitom se nezohledňuje, nakolik je viditelnost snížená, případně jaká je skutečná dohledná vzdálenost,“ uvedla mluvčí policie Irena Urbánková.

Zadní mlhovky řidiči musí použít vždy, přední můžou, ale nemusí.

Omluvou není ani to, že by zadní mlhovka oslnila řidiče za vaším autem.

„Zákon nijak nezohledňuje, že by užití zadních mlhových světel mohlo být v některých případech nevhodné,“ dodala policejní mluvčí.

Pokuta za špatné použití

Kromě toho, co vlastně znamená hustý déšť a kdy už sněží tolik, že je potřeba zapnout mlhovky, se řidiči neshodnou ani v jejich používání ve městě.

„Mlhovky nejsou od toho, abych s nimi svítil ve městě. Čekat na semaforech, když řidič přede mnou stojí na brzdě a má rozsvícené mlhovky, to je po noční opravdu na svářečskou kuklu,“ napsal na Facebooku Kuba Dvořák.

Řidiči přitom nemají povinnost mlhová světla ve městě vypínat.

Podle Martina Faráře z BESIPu by se tak spíš měli řídit selským rozumem.

„Sviťte, když je potřeba,“ říká. „Když řidič nechá zapnuté mlhovky ve chvíli, kdy mlha není, oslňuje tím všechny okolo,“ dodává.

Za špatné použití mlhových světel přitom hrozí až dvoutisícová pokuta.

„Platí to jak v případě, kdy řidič mlhová světla použije, aniž by měl, tak v případě, kdy je naopak nepoužije,“ řekla Irena Urbánková.

I na dálnici padesátkou

Další věc, kterou české zákony neřeší, je maximální rychlost při používání mlhovek, respektive za deště, mlhy nebo sněžení.

Například v Německu přitom řidiči můžou jet za takových podmínek nanejvýš padesátikilometrovou rychlostí, a to i na dálnici.

„V takových chvílích totiž předpokládají, že je velmi špatná viditelnost, čemuž musí logicky přizpůsobit jízdu,“ vysvětlil Martin Farář.

Čeští řidiči tak můžou vycházet jen z toho, co zákon říká obecně.

„Rychlost jízdy smí být jen taková, aby bylo možné vozidlo zastavit na takzvanou dohlednou vzdálenost,“ citovala policejní mluvčí zákon.

Martin Farář nakonec upozornil na jeden z častých nešvarů za volanty aut.

„Spousta řidičů se řídí tím, že když oni něco vidí, tak to ostatní vidí taky. Takto uvažovat je ale hodně nebezpečné,“ uzavřel šéf oddělení BESIPu.