Radary ve Šternberku osleply, kraj dal za pravdu pokutovanému řidiči

Ač radnice ujišťuje, že zpomalování dopravy ve Šternberku probíhá v souladu se zákonem a firma nehraje roli v samotném měření rychlosti a jen provádí servis zapůjčeného vybavení, kraj o tom úplně přesvědčen není.

Po prostudování podkladů a smlouvy mezi městem a firmou se totiž nakonec přiklonil na stranu řidiče, který se odvolal proti rozhodnutí šternberských úředníků.

Spor putuje na ministerstvo dopravy.

Stacionární radary měří ve Šternberku rychlost projíždějících vozidel od 20. března loňského roku, a to v Jívavské ulici u městského koupaliště a v Olomoucké ulici u zbrojovky Excalibur Army.

Radary jsou propojeny s městskou policií, následně odborem dopravy a silničního hospodářství městského úřadu.

Technologii si město pronajalo od soukromé firmy, které Šternberk za dvě zařízení platí měsíčně 99 100 korun a pak 65 korun za zaznamenaný přestupek.

„Na základě znění smlouvy si krajský úřad myslí, že přenášíme výkon státní správy na soukromý subjekt. Není to tak. Vstup soukromého subjektu při měření je v praxi pouze servisní. Firma nijak nemůže zasáhnout do parametrů nastavení měření," odmítal pohled odvolací instance místostarosta Šternberku Michal Oborný.

Na upozornění řidiče

Kraj začal zkoumat měření rychlost ve Šternberku poté, co se proti rozhodnutí šternberských úředníků odvolal jeden z pokutovaných řidičů.

Ten přidal do spisu i smlouvu mezi městem a pronajímatelem radarů.

Odvolací instance pak přezkoumala rozhodnutí a jeho zákonnost, včetně toho, zda jsou důkazy ve spise získány v souladu se zákonem nebo ne.

„Zabývali jsme se i tím, zda při uzavření smlouvy nedošlo k tomu, že soukromá společnost na měření participuje – na pokutách apod.," poukázal právník odboru dopravy a silničního hospodářství Karel Juřena.

Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích smí měřit rychlost vozidel pouze Policie ČR, popřípadě městská policie. Nikdo jiný k tomu podle zákona nemá oprávnění.

Vyloučit pohybnosti lepší smlouvou

Řidič, který se obrátil na kraj, se odvolával i na judikát Nejvyššího správního soudu v Brně, který se zabýval měřením rychlosti v jiných městech, kde povolaly soukromníky ke spolupráci na zpomalování rychle jedoucích motoristů.

„V této věci jsme museli řidiči přisvědčit, že za daného stavu nebyl důkaz získán v souladu se správním řádem," uvedl Juřena, podle kterého se na kraj obrátil další řidič potrestaný za rychlost ve Šternberku.

Radní měření pozastavili a nechali vypracovat dodatek ke smlouvě s pronajímatelem radarů. Se závěrem kraje však nesouhlasí.

„Přesto jsme se rozhodli, že bude vhodnější se s těmito pochybnostmi vypořádat a precizovat smlouvu, abychom je vyloučili," uvedl Michal Oborný s tím, že dodatek radní odsouhlasili minulý týden ve středu.

Místostarosta odmítl spojování Šternberku s Turnovem či Prostějovem.

„Tam opravdu měření administraci měření v určitých fázích prováděl soukromý subjekt. Ve Šternberku je to vyloučeno," zdůraznil, ale zároveň připustil, že některá ustanovení ve smlouvě mohla vyvolat pochybnosti.

Opět v provozu

„Činnost byla prováděna v souladu se zákonem: veškeré údaje z měřících prostředků přicházely na pracovníky městské policie, stejně tak nastavování mezní rychlosti. Celou vládu nad systémem mají od počátku v rukou pouze zaměstnanci městské policie a města," ujistil místostarosta. ¨

Firma, která na základě smlouvy dostává peníze za každou pokutu, podle Oborného nemá žádnou moc nad počtem pokut a jejich výší.

Nijak nezasahuje do procesu měření ani nenastavuje jeho parametry.

„Servisní poplatek je zohledněním zátěže systému a amortizace," vysvětlil odměnu firmě.

Radary jsou opět v provozu od čtvrtka minulý týden.

Čtyřiadvacet hodin vidí a fotí piráty silnic, kteří mohou počítat s postihem.

Případ, který zařízení na necelý měsíc vyřadil, nyní bude posuzovat ministerstvo dopravy.

V rámci přezkumného řízení vyhodnotí, zda rozhodnutí krajského úřadu o pochybnostech nad zákonností měření bylo v pořádku, nebo ne.