Ústavní soud totiž řád, stejně jako ostatní církvení organizace, odkázal na to, aby své nároky uplatňoval v rámci restitucí.

Příslušný restituční zákon však poslanci dodnes neschválili. O navrácení hradu Bouzova a přilehlých lesů bojoval Německý řád (oficiální název: Řád bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, dříve Řád německých rytířů) v minulosti za velkého zájmu veřejnosti u olomouckého okresního soudu.

„Ten v roce 2006 vynesl verdikt, že řád nemá na hrad Bouzov nárok. Mimo jiné zpochybnil skutečnost, že žalobce, Řád bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, je právním nástupcem původního vlastníka hradu – Řádu německých rytířů,“ sdělil sekretář velmistra řádu Robert Rác.

Německý řád se odvolal ke krajskému soudu. Ten v roce 2007 na rozdíl od okresního podle informací sekretáře velmistra nároky právního nástupnictví současného Německého řádu nezpochybnil. Jeho představitele však na základě nálezu ústavního soudu odkázal na restituční řízení.

„Obdobně skočily i další spory. Sdělili nám, že církve a řády musejí vyčkat přijetí církevního zákona. Řád se nachází v takzvaném legitimním očekávání navrácení majetku,“ objasnil Rác.

Německý řád proto veškeré žaloby proti České republice zastavil a svých práv se snaží domoci prostřednictvím restitucí, stejně jako začátkem devadesátých let.

Zákon pořád neschválili

Sněmovna však zatím pokyn ústavního soudu nevyslyšela a příslušný restituční zákon nepřijala. Namísto toho zřídila komisi, která má problematiku navrácení majetku církvím řešit.

„Komise se však nemůže na ničem usnést, takže vzniká patová situace. Vše ilustruje skutečnost, že v ní zasedají i dva komunisté, proti čemuž církve protestovaly,“ upozornil sekretář velmistra.

Ministerstvo kultury a další státní instituce, které někdejší objekty řádu spravují, se po celou dobu odmítají k úsilí Německého řádu o navrácení původního majetku konkrétněji vyjadřovat.

„Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi byl 2. dubna 2008 jednomyslně schválen vládou. V současné době se jím zabývá dočasná komise Poslanecké sněmovny PČR. Sněmovna zatím o vládním návrhu nehlasovala,“ uvedl mluvčí ministerstva kultury ČR Jan Cieslar.

Půjde spor až do Štrasburku?

Objasnil, že jde o obecný zákon, který stanoví podmínky vydávání, podobně jako tomu bylo například v zákoně o mimosoudních rehabilitacích nebo v zákoně o půdě.

„Majetek se bude vydávat každému, kdo prokáže obecně stanovené podmínky,“ dodal.

Řád zatím rozeslal státním institucím, které s jeho někdejším majetkem hospodaří, dopis, v němž je upozorňuje, že s těmito domy a pozemky nelze do vyřešení restitucí církevního majetku jakkoliv nakládat.

„I když to příslušné organizace popírají, máme informace o tom, že některé objekty, o jejichž navrácení usilujeme, v tichosti privatizují,“ povzdechl si Rác.

Naznačil, že pokud by Německý řád nakonec neuspěl ani u české justice, ani u politiků, je připraven obrátit se na Mezinárodní soud pro lidská práva do Štrasburku.

Řád: Chceme Bouzov atraktivnější, otevřený veřejnosti

Představitelé Německého řádu tvrdí, že pokud by hrad Bouzov získali zpět, nic by se pro jeho návštěvníky nezměnilo.

„Pouze bychom do něj investovali více peněz a zatraktivnili cestovní ruch v regionu. Na provoz a opravy hradu by sloužily nejen veškeré výnosy ze vstupného, komerční činnosti a filmování, ale například i výdělky z hospodaření v příslušných lesích,“ řekl Rác.

Na začátku devadesátých let získal Německý řád zpět menší část svého majetku na území ČR na základě výčtového restitučního zákona.

V Opavě více než 10 let provozuje církevní konzervatoř, v Olomouci církevní gymnázium a na Bruntálsku pečovatelskou službu. Kněží řádu působí ve farnostech Bouzov, Bruntál, Opava, Sovinec a Karlova Studánka.

Vývoj celé kauzy

1938 – 1939
Německý řád úřady Třetí říše nejprve v roce 1938 zrušily a zakázaly v Rakousku a o rok později i v Československu. Jeho majetek nacisté zkonfiskovali. Tehdejší velmistr byl internován po celou dobu války pod dozorem gestapa. Dvanáct členů řádu se účastnilo bombového atentátu na Hitlera, za což byli popraveni. Řád obnovil činnost v roce 1945.

1946 – 1948
Komunistický ministr zěmdělství Július Ďuriš zahájil konfiskaci majetku Německého řádu. Představitelé řádu se proti ní úspěšně bránili u soudu. Ještě v prosinci 1948 vydal Nejvyšší správní soud ČSR závazné rozhodnutí, které bylo pro Německý řád příznivé. Komunisté se ale postarali o to, aby se z tehdejšího pohledu jednalo o bezcenný cár papíru.

1991
Československý stát vrací Německému řádu menší část majetku.

1994
Pražský soud rozhodl, že Německý řád není subjektem, který spadá pod ustanovení dekretu č. 12 a 108 – tedy že je konfiskace jeho majetku komunistickým ministrem kvůli údajné kolaboraci s nacisty neplatná.

1997
Vláda přijala usnesení, v němž byl bývalý majetek řádu zahrnut do připravované restituce. Usnesení vlády nebylo dopusud naplněno.

2000
Nejvyšší soud vynesl doporučující rozsudek, na jehož základě podal Německý řád 19 určovacích žalob na svůj někdejší majetek u příslušných okresních soudů. Většina procesů se táhla několik let.

2005
Ústavní soud ve svém stanovisku uvedl, že žalobou nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Stát taktéž musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob.

2007 – 2009
Německý řád zastavil veškeré určovací žaloby. O znění zákona řešícího návrat majektu církvím stále jedná takzvaná církevní komise.

(Zdroj: ministerstvo kultury, dokumenty poskytnuté Německým řádem)