„Poslední dva, tři roky je situace nejhorší. Vidíme to na výnosech. Kvalita půdy se zhoršila,“ reagovala Jana Krasulová, která vede zemědělskou společnost Paseka zemědělská.
V této části Olomoucka je největším vlastníkem a uživatelem půdy.
„Snižováním ceny půdy jako vlastník samozřejmě chudneme,“ uvedla. Naopak by ale mohl jít dolů nájem pronajatou půdy. To se ovšem neděje.
„Na pozemky je velký tlak. I kvůli dotacím,“ podotkla předsedkyně představenstva pasecké zemědělské společnosti.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, když naposledy aktualizoval bonitaci půdy, snížil její hodnotu v Pasece na 6,23 za metr čtvereční z 8,18 korun. „Nevíme o tom. Počítáme s určitými příjmy v rozpočtu a v příjmové části to může znamenat komplikaci,“ neskrýval překvapení starosta Paseky Jiří Blažek.
Jak jsme na tom z krajského hlediska?
Podle náměstka ústavu Ivana Novotného není situace v Olomouckém kraji s dopady eroze na půdu nijak dobrá. U průměrné ceny za metr čtvereční půdy, která celokrajsky klesá o haléře, to vypadá neškodně.
„Ovšem za tím se skrývají obrovské hodnoty a Olomoucký kraj je na tom po Jihomoravském nejhůře. Finanční ztráty jsou značné,“ upozornil Novotný.
Celkový rozdíl ceny půdy v Olomouckém kraji se v letech 2010 a 2011 snížil o 28,5 milionu a při porovnání let 2011 až 2012 o více než šest milionů korun.
„Celostátně je poslední finanční ztráta přes 85 milionů korun,“ doplnil náměstek Novotný. Když při aktualizaci bonitace půdy klesne průměrná základní cena o více jak deset procent, zvedají odborníci varovně prst.
Dopady eroze jsou závažné a podle analýz Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy mohou z polí mizet každoročně tuny ornice. „V krajním případě by mohlo z polí zmizet až 21 milionů tun ornice ročně, to znamená škodu 4,3 miliardy korun,“ upozornil Novotný.
Česko už dostalo za to, že nedostatečně ochraňuje půdu pokutu z Bruselu. Od července proto ministerstvo zemědělství v nových pravidlech hospodaření pro boj s půdní erozí přitvrdilo. Podle Novotného je zpřísnění sice pozitivní, ale ne dostatečné.
Podle zemědělců je správné chtít po uživatelích půdy, aby ji chránili. Stejně tak by se měl starat stát, například prostřednictvím meliorační správy.
„Půdy si vážíme, je to pro nás základní výrobní prostředek. Poukazujeme na to, že se její stav zhoršuje a snažíme se ji ochraňovat. Například správci meliorace a správa a údržba silnic se ovšem nestarají, jak by měli. Přitom by místo složitých opatření stačilo pravidelně čistit příkopy a meliorační systémy, které mají vodu odvádět. Konkrétně nám by rovněž pomohlo, pokud by byly na okrajích lesů, které jsou obrostlé náletovými dřevinami, funkční příkopy,“ uvedla Jana Krasulová z pasecké zemědělské společnosti, která hospodaří na 3200 hektarech, z nichž stovky jsou ohroženy vodní erozí.
