Ptačí chřipku zaznamenali v malochovu drůbeže v Norberčanech.

Jedná se o vysoké nakažlivé virové onemocnění postihující jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, kachny, krůty nebo husy. Ptačí chřipkou se mohou nakazit i lidé, ale pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich výkaly či peřím.

Případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka doposud nebyl zaznamenán.

Mezi chovateli drůbeže obávaná nákaza je zpět v Česku zhruba po osmi měsících a zatím postihla několik malochovů, včetně chovu drůbeže v Norberčanech, kde se jednalo o subtyp H5, jinde se už objevil vysoce patogenní H5N1.

V dosavadních případech došlo podle Státní veterinární správy (SVS) v řádu jednotek dní k úhynu velké části či všech kusů chovaných ptáků, zbývající drůbež vykazovala příznaky onemocnění.

„Veterinární inspektoři v chovech provedli šetření a přijali předběžná opatření. Zbývající drůbež v zasažených chovech bude utracena. Krajské veterinární správy využily možnost danou nedávnou změnou evropské legislativy nevymezit okolo zasažených chovů uzavřená pásma a v nich nevyhlásily mimořádná veterinární opatření pro ostatní chovatele,“ uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček.

Od vánoční povodně zatopené louky a pole u lužních lesů na Olomoucku zamrzly a prohánějí se na nich bruslaři. Na snímku bruslí školáci na poli ve Střeni, 12. ledna 2024.
Zatopená pole u Olomouce zamrzla v obří kluziště. Takto si je užívají bruslaři

"Potenciálně rizikový i pro člověka"

SVS apeluje na chovatele drůbeže a ptáků, aby dodržovali pravidla biologické bezpečnosti a sledovali zdravotní stav v chovech drůbeže.

Subtyp vysoce patogenní chřipky H5N1 je podle odborníků považován za potenciálně rizikový i pro člověka.

V Evropě byl zaznamenán přenos nákazy na člověka v roce 2021 ve Velké Británii. V Česku se přenos na člověka podle zdravotního ústavu zatím nepotvrdil. Nikde ve světě nebyl dosud zaznamenán přenos prostřednictvím konzumace drůbežího masa či vajec.

Ilustrační foto
Záškrt je zpět? V Olomouckém kraji potvrzen případ. Jak se žena nakazila?

Lidé se mohou nakazit virem pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich výkaly nebo peřím. Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka.

Prokázán nebyl ani přenos nákazy z člověka na člověka. Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce, například kočky nebo psy.

Není důvod nekrmit ptáky

Lidé, kteří v těchto dnech chodí přikrmovat ptactvo v přírodě, nemusejí mít strach. Při dodržení běžné hygieny je podle odborníků obava z nákazy ptačí chřipkou zbytečná.

„Není žádný důvod, proč ptáky nepřikrmovat, nebo krmítka rovnou odstraňovat. Ptáci nemají hranice, neznají omezení pohybu a bylo by nerozumné vyhánět je z města,“ uvedl k přikrmování volně žijícího ptactva ve městě vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.

Kateřina Artner
Olomoučanka začala mikinou pro svého buldočka, nyní má značku psích oděvů

Pokud lidé naleznou uhynulého ptáka nebo jiné zvíře, měli by to oznámit odboru životního prostředí nebo na dispečink Technických služeb města Olomouce na číslo 605 201 686.

Další možností je vyplnění formuláře pro hlášení závad. Likvidaci poté provedou odborně způsobilí zaměstnanci.

„V případě nálezu pěti a více uhynulých ptáků nebo i jednotlivých uhynulých vodních ptáků nebo dravců je třeba kontaktovat Krajskou veterinární správu pro Olomoucký kraj na krizové lince 720 995 206,“ apeluje olomoucký magistrát.

Jak správně přikrmovat vodní ptáky?

Většina rybníků je v těchto dnech zamrzlá a vodním ptákům ubývá přirozené potravy, tak se někteří přemístili na řeky ve městech. Dobře vědí, že je zde tepleji a navíc jim tam lidé nosí potravu. Jde především o labutě velké a kachny divoké. 

Nejvhodnější potravou jsou, podle odborníků z Moravského ornitologického spolku, semena pšenice, loupaný oves nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky listové zeleniny. V menší míře lze použít i kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. 

„V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Někteří odborníci nedoporučují přikrmovat vodní ptáky pečivem, ale chovatelé vodní drůbeže na to mají opačný názor,“ poradil Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.