„Přeješ si poznat, na co myslí (tvůj) pes?“, ptá se čtenáře autor knižního bestselleru Jaroslav Irovský. „Po přečtení této knihy tě to zase přejde,“ dodává s nadsázkou tento olomoucký spisovatel, který prodej poslední knihy spojil s pomocí olomoucké organizaci Jezevčíci v nouzi, kde pečují o desítky pejsků, z nichž většina je trvale ochrnutá.

Vaše poslední kniha Psí život o čtyřech psích kamarádech z olomouckého sídliště Nové Sady zmizela z pultu - vloni se stala jednou z nejprodávanějších letních knižních novinek. K tomu je i jednou z čtenářsky nejlépe hodnocených českých knih se psí tematikou. Jak si úspěch vysvětlujete?
Jsme národ pejskařů a lidé slyšeli na spolupráci s Jezevčíky nouzi. Koupí knihy chtějí této organizaci pomoci.

Olomoucký spisovatel Jaroslav Irovský.Olomoucký spisovatel Jaroslav Irovský.Zdroj: Archiv Jaroslava IrovskéhoTakže tak trochu sázka na jistotu? Že se pejskaři chytí a vyprodají titul o jejich miláčcích?
Vůbec ne, nekalkuloval jsem. Prvoplánově nepromýšlel, že vypravěčem bude pes a hlavními hrdiny jeho tři čtyřnozí kamarádi ze sídliště. Prostě to na mě jednoho rána přišlo, otevřel jsem počítač a za dva týdny byla kniha napsána… (úsměv)

Přitom, jak jste mě upozornil, než jsem se začetla: Navzdory krásné obálce to není žádná pohádka, ale společenská satira…
… s velmi rázným humorem a stylem vyprávění.

Řemeslný pivovar Twinberg v Olomouci nabídne i pivnici s letní zahrádkou. Manažerka pivovaru Jana Joukalová
V Olomouci otevírá nový pivovar. S pivnicí a zahrádkou, plánuje i koncerty

Samotář a introvert na sídlišti

Máte psa? Vy nemůžete nebýt pejskař!
Nemám psa. I kvůli tomu, jak popisuji psí život na jednom z největších olomouckých sídlišť. Jsem velký samotář a introvert, velmi tu trpím a můj pejsek by asi trpěl spolu se mnou. Až budu žít na samotě v milovaných Jeseníkách, které v pointě příběhu Psího života hrají velmi důležitou roli, pejska si pořídím. Tam bude spokojený jak on, tak především já sám.

Takže jste tak dobře odpozoroval z okna, jak fungují pejskaři na sídlišti a jak to asi vidí ti na druhém konci vodítka?
Tak nějak. Troufnu si říct, že jsem velmi dobrý pozorovatel. A když vidím, jak se kolikrát člověk chová ke svému psovi, který si například při venčení vlastně ani nemůže nic pořádně očichat, neboť je neustále tahán za vodítko svým do mobilu zírajícím pánem, který chce být co nejdříve doma… Tato i mnoho dalších situací mě nutily přemýšlet o tom, co vše se vlastně psům může honit hlavou a co vyjadřují svým častým štěkotem.

Prostřednictvím party psů, která rozebírá své páníčky a život lidí, jste se pustil do nás lidí…
Nazrálo to. Všímám si, co se všude kolem děje – nejen u nás, ale i ve světě – a nemám z toho vůbec dobrý pocit.

„Hořkosladký“ příběh o přátelství, touhách, bolesti i naději vypráví švýcarský ovčák Ari, ale jeho páníčkem je postava představovaná introvertním Jardou. To jste vy…?
Ano, to jsem já. Má babička po dočtení Psího života zmínila: „Ty sis Ariho vymyslel, aby ses mu v knize mohl svěřit se vším, co tě v tomto světě a životě štve a trápí a po čem toužíš.“ A má pravdu, vystihla to dokonale.

Martin Bečan
Fantasy z Olomouce? Napadla mě vyskakující tramvaj, říká autor Kaziměstů

Mor hyperkorektnosti a aktivismu

V knize nejste moc „korektní“…
Kniha je v některých momentech hodně rázná. Zaznamenal jsem u některých čtenářů, že kdyby tam určitá témata nebyla, byla by kniha mnohem přístupnější pro širší čtenářstvo. Ale takový už je můj styl psaní. U předchozích knih jsem ještě ráznější. Mít dodatečně možnost něco odmazat, rozhodně bych to neudělal.

Opíráte se do i do témat, jako je hyperkorektnost, gender nebo ekoaktivismus. Influencerům taky nic nedarujete.
Pro mě coby konzervativního člověka je velmi těžké žít v dnešní rádoby progresivní společnosti, v níž se jako mor šíří různé formy hyperkorektnosti či aktivismu, které s sebou nepřináší vůbec nic pozitivního a jimž se přesto musí majorita podřizovat. Je mi zle a smutno z toho, kam celý svět míří. A tisíce nic neumějících samozvaných influencerů coby vzor dnešní omladiny, od níž jen na tiktoku žebrají o jejich kapesné? Raději bez komentáře.

Takže jste se z toho všeho, co kolem vnímáte, potřeboval vypsat?
Je to tak.

Vnímáte psa jako nejlepšího přítele člověka? Váš hlavní hrdina-vypraveč švýcarský ovčák Ari projevuje velkou odvahu, když jde v určité pasáži knihy do předem prohraného boje, aby páníčka zachránil…
Jsem o tom přesvědčen. Bohužel i vnímám, že člověk často není nejlepším přítelem psa. Přeplněné útulky hovoří za vše.

Kdyby se lidi k sobě chovali tak, jak se chovají psi, bylo by na světě lépe…
Tak nějak to v knize přece říká joršír Terry. (úsměv)

Pozadí událostí, minisérie režiséra Jana Hřebejka, 1. díl
Olomoucké Pozadí událostí. Napínavé i vtipné, prozradil spisovatel Sýkora

Ano, věčně podrážděný a Napoleonským komplexem trpící Terry…
Vezměme si toto plemeno. Co jsme z něj jeho přešlechtěním udělali? Když vidím, jak je slečny nosí v taštičce, na hlavně se jim dělají culíčky. Přitom i toto plemeno je PES a chce se takto cítit. Dříve měl důležitou roli, lidem pomáhal – lovil v dolech potkany.

Terry se v knize celkem bouří proti tomu, aby byl poponášen v tašce…
Udělal jsem z něj v knize velkého drsňáka, který nesnáší mašli na ofince, navlékání do oblečků či nošení se v tašce, protože je povahově stejný jako jeho prapředci a navíc vnímá, že si z něj jeho kamarádi jiných ras utahují.

Pomoc Jezevčíkům v nouzi

Měl by si tuto knihu přečíst každý pejskař? Co se o sobě dozví?
Některé kamarádky mi volaly, že si uvědomily, že mají ve výchově svých pejsků rezervy a že se polepší. Ale je to dáno tím, že kvůli povinnostem nemají na svého pejska dostatek času.

Platí, že jaký pán, takový pes?
Myslím, že ano. A lidé by si to měli uvědomit například v případech, kdy pes někoho pokouše. Je to primárně o jeho páníčkovi, který selhal.

Jak jsem zmínila, tato kniha pomáhá droždínským Jezevčíkům v nouzi. Můžete vysvětlit, jak došlo ke spolupráci?
Když jsem dal v červnu 2022 na vědomí, že kniha Psí život vyšla, oslovila mě Petra Petroš, zakladatelka organizace. Vznikla krásná spolupráce. Manželé Petrošovi jsou úžasní lidé, kteří sami pečují o téměř 80 pejsků, z nichž řada je trvale ochrnutá. Jsem rád, že jim takto mohu pomoci. Kniha má díky spojení bavit lidi a pomáhat pejskům obří potenciál a byl bych moc rád, kdyby se díky podpoře dalších mnoha lidí nejen z Olomoucka podařilo jej naplnit. A předem za to každému moc děkuji!

Z každé prodané knihy posíláte 50 korun na podporu organizace Jezevčíci v nouzi?
Ano. Kniha je k dostání již pouze na mých webových stránkách www.jaroslav-irovsky.cz, popř. mi stačí napsat zprávu na FB stránku Jaroslav Irovský, spisovatel. Do každého výtisku připisuji i osobní věnování a poděkování za podporu pejsků. Podpořit organizaci však lidé mohou i jinými způsoby. Stačí se podívat na její webové či facebookové stránky.

Jste Olomoučan, ve městě bydlíte 11 let, čtyři z osmi knih se odehrávají v Olomouci. Jakou byste lidem doporučil k přečtení? Je konec dubna, tak třeba jako dovolenkové čtení?
Věřím, že právě Psí život určitě zaujme. Nejen pejskaře. Ale pozor, jak jsme si řekli: i když podle názvu a krásné obálky s vyobrazenou Olomoucí a Jeseníky může vypadat jako pohádka pro děti, je to rázná satira…