„Pozemky snímáme buďto letecky nebo satelitním snímkováním – najmeme letadlo nebo je využíván dálkový průzkum Země podle stanovených přeletů satelitu,“ zasvěcoval Miroslav Baroch, manažer MJM Litovel.
Na agronomovi je, aby určil den D, kdy je nejlepší porost na pozemcích nasnímat. Způsob je nakonec vybrán podle povětrnostních podmínek a aktuálního přeletu družice.
Proč zemědělci sledují přelety satelitů a nenastříkají po celém poli stejné množství hnojiva?
„Porost není vyrovnaný. Jsou místa, kde je nedostatek živin a rostlina podle toho reaguje. Porost nasnímáme a dávkování uzpůsobíme tomu, kde je potřeba ubrat živin a kde naopak přidat,“ vysvětloval Miroslav Baroch.
Počítač sám udá pokyny čerpadlům
Pořízená aplikační mapa se nahraje do počítače, který je v postřikovači na poli vybaveném pro příjem satelitního signálu, aby se na poli přesně zorientoval. Řídícím počítačem je pak vedeno variabilní dávkování výživy užitkových rostlin.
„Počítač pak sám udává pokyny čerpadlům,“ dodal.
Během jízdy dokáže postřikovač měnit dávku od 80 do 120 kilogramů. V pátek takto přesně dodávali pracovníci MJM výživu pšenici ozimé na 120 hektarech u Olomouce – Nedvězí.
Správná výživa hospodářských plodin sice není jedinou podmínkou dobrých výnosů, ale patří k těm nejdůležitějším.
Zemědělcům se investice do výživy rostlin vyplácejí. Lépe využijí potenciál hnojiv a na pozemcích hospodaří šetrněji.
