Jde o vůbec první odsouzení zločinu násilné kolektivizace, která se v Československu odehrávala v padesátých letech.

„Rozsudek mi dává naději, že spravedlnost ještě existuje,“ reagovala šestaosmdesátiletá Jarmila Nohavičková, sedlákova snacha, která musela v prosinci roku 1951 opustit statek s dvěma malými dětmi a jejíž rodina posléze čelila dalším perzekucím.

Zda složitý případ skončil, nebo se potáhne dál, zatím není jasné.

„Poradíme se s klientem. Záleží na něm, s největší pravděpodobností se však odvoláme,“ řekl David Bukal, obhájce odsouzeného sedmaosmdesáti­letého Ladislava Nakládala.

Sedláka zavřeli, rodinu vystěhovali

Kauza je jedním z mnoha případů takzvané Kauzy Kulak, v nichž se státní moc v padesátých letech snažila nadobro zlikvidovat soukromé zemědělce a z jejich statků vybudovat Jednotná zemědělská družtstva.

Proto přistoupila k násilnému vystěhovávání zemědělců a jejich rodin. Tisíce lidí tak přišli mnohdy ze dne na den o majetek a museli se vystěhovat.

Komunisté Nohavičkovi nejprve zabavili část dobytka a pod záminkou neplnění vysokých dodávek mu uložili pokutu. Tu ovšem kulak nemohl splatit, protože mu zablokovali jeho účet.

Komunistická justice jej pak poslala do vězení. V době, kdy si odpykával trest v brněnské věznici, došlo k násilnému vystěhování jeho rodiny. Pod výměrem o vystěhování je podpis tehdejšího předsedy MNV Nakládala.

Soudkyně okresního soudu v Olomouci Hana Machalová nejprve loni v červenci případ zastavila s poukazem, že se na něj vztahuje amnestie prezidenta Novotného z roku 1960.

Obhajoba: Předseda MNV byl jen pěšákem

Opačného názoru byl ovšem státní zástupce Jaroslav Kouřil, který podal stížnost. Případ pak putoval ke krajskému soudu, který jej vrátil k projednání zpět na nižší instanci.

Obhajoba u úterního stání tvrdila, že Nakládal byl v celé mašinerii pouze pěšákem, který plnil příkazy vyšších složek a nevěděl, že si připojením podpisu pod výměr o zabavení obytného majetku Nohavičkových počíná nezákonně.

„Nejedná se o akci pana Nakládala, ale o akci řízenou z okresního a krajského národního výboru za přispění Státní bezpečnosti. Obžalovaný, který jako tehdejší osmadvacetiletý vyučený zedník byl jen něco přes rok ve funkci předsedy, nemohl vědět, že porušuje zákon,“ argumentoval obhájce David Bukal.

Předsedkyně Senátu Machalová tuto argumentaci nepřijala.

„Pokud byl pan Nakládal předsedou, bylo jeho povinností se seznámit s tím, co dělá,“ uvedla soudkyně ve zdůvodnění rozsudku.

500 případů u soudu, rozsudek zatím jediný

V České republice se vyšetřovalo kolem pěti set případů násilné kolektivizace. K soudu se však kromě kauzy z Brníčka dostal jen jeden podobný případ, který nyní leží na stole okresního soudu v Rakovníku.

„Tato věc byla nejprve zastavena z důvodu promlčení, krajský soud ji však vrátil zpět a záležitost čeká na své projednávání. Další dva případy jsou ve stádiu sdělení obvinění, do měsíce by o nich mohlo být rozhodnuto,“ sdělil Jan Srb, mluvčí Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.