Skoro třicet let ho provozoval klub Leo Friedl. Dlouhá léta se mu dařilo a na koncerty předních českých kapel a zpěváků se sjížděli lidé z širokého okolí. V posledních letech se ale situace změnila. Univerzita mu vytýkala klesající návštěvnost a nakonec s ním ukončila smlouvu.

„Dlouholetý nájemce neměl zájem o potřebné opravy, natož pak o jakoukoli inovaci. Proto bylo vyhlášeno výběrové řízení musel Leo Friedl v únoru 2018 odejít,“ popsal ředitel Správy kolejí a menz Univerzity Palackého Josef Suchánek.

Leo Friedl podle svých slov nechtěl investovat do rekonstrukce, protože budova nebyla jeho.

„Přece nebudu vrážet peníze do něčeho, co mi můžou třeba za půl roku vzít. Platit by měl vlastník nemovitosti. Já bych to musel řešit úvěrem. Zadlužil bych se, pak by Účko muselo zavřít třeba kvůli rušení nočního klidu a já bych byl na dně. Tohle jsem rozhodně riskovat nehodlal,“ říká.

Vybavení na hraně životnosti

Výběrové řízení, které bylo vyhlášeno už v říjnu 2017, vyhráli provozovatelé dalších dvou olomouckých klubů Jan Piskač s Miroslavem Vosátkou. S univerzitou jednali o proměně U-klubu řadu měsíců, ale nakonec k uzavření smlouvy nedošlo.

Při prohlídce prostor zjistili, že je všechno původní, ještě z 80. let minulého století a na hranici životnosti. Nebylo možné podnik převzít a hned zahájit činnost. Nabídli proto investici do baru, aparatury, světel a dalšího vybavení.

„Byli jsme ochotni investovat kolem tří milionů korun. Univerzita počítala s novými elektroinstalacemi a vzduchotechnikou, což ji mělo stát také kolem tří milionů. Nabízelo se přistavět kavárnu, kterou by využívali návštěvníci budoucí náplavky. Univerzita na ni chtěla získat dotaci. Přislíbili rovněž rekonstrukci střechy. Jenže pak ze všeho sešlo,“ popsal Jan Piskač.

Komplikací a nejasností už bylo moc

V únoru 2018 se se svým společníkem dozvěděl, že až do září stejného roku bude z U-klubu skladiště menzy, která v tu dobu procházela rekonstrukcí.

V červenci se znovu zajímali, zda má univerzita hotový projekt na přístavbu kavárny.

„Ozvali se nám až na podzim, že si projekt máme udělat sami a univerzita podá žádost o dotaci. Na přípravu nám dali necelé dva měsíce. V tak krátkém termínu se to ale nedalo stihnout. Univerzitě jsme to písemně zdůvodnili a pak vzájemná komunikace ustala úplně,“ vzpomněl Miroslav Vosátka.

Provozování klubu podle něj provázely další nejasnosti a problémy. Jedním z nich byla nutnost dodržovat noční klid po desáté hodině večerní. Návštěvníci klubu navíc mohou kouřit jen venku, což by rušilo hosty ubytované v blízkých hotelových pokojích provozovaných univerzitou.

„Snažili jsme se otočit pódium tak, aby se hluk nesl jiným směrem, ale bez opravené a odhlučněné střechy by to efekt nemělo. Přislíbili nám zvýhodněné nájemné, když budeme investovat do vybavení. Jenže pak z úlevy na nájmu také sešlo. Opravy budovy pořád neprobíhaly. Projekt na kavárnu ani peníze na ni univerzita také stále neměla. Nebyla jasně daná pravidla fungování. Čas plynul a lidé se naučili chodit jinam. Sotva bychom po takové prodlevě přetáhli návštěvníky zpět. Těch komplikací a nejasností už bylo moc,“ popsali další důvody, proč nakonec na vzájemnou spolupráci nedošlo, vítězové výběrového řízení.

Přistavět patro

Univerzita pak podle Josefa Suchánka začala jednat s dalšími účastníky výběrového řízení z podzimu 2017.

„Několikrát jsme se s jedním z nich sešli a domluvili si konkrétní vize. Kromě elektřiny, vzduchotechniky a podobných prací by se také mohlo přistavět jedno patro, což by zvýšilo kapacitu klubu. Dole by byl sál a nahoře posezení. Celé by to stálo asi 20 milionů korun. Zatím není vyloučeno ani to, že by pak univerzita provozovala klub sama,“ řekl Josef Suchánek. „Prostory budou dále sloužit ke kultuře, různým akcím studentů a jejich spolků,“ ujistil.