O pár desítek kilometrů dál po proudu přitom řeku Moravu využívají k turistickým účelům podstatně víc a třeba v Břeclavi na srovnatelně hluboké řece Dyji jezdí lodě pro několik desítek cestujících.

Ačkoliv přírodní podmínky nejsou plavbě Olomoucí nakloněné, přesto se už uvažovalo například o spojení s Kroměříží.

Rafty ano, lodě ne

„O cesty po řece je zájem, každý den se tady někdo na takovou možnost ptá,“ potvrdil pracovník Informačního centra v podloubí radnice. Nabídnout jim mohou ale právě jen ony rafty. Mohla by na Moravě v Olomouci jezdit i nějaká větší loď? Podle mínění šéfa společnosti Peřej Tours Zdeňka Wolfa asi sotva.

„Je tady hodně jezů a není dost vody. Místy je voda po kolena, někde po kotníky,“ konstatoval Zdeněk Wolf. To, že je dno řeky v Olomouci málo hluboké a na některých místech je zanesené různými nánosy a odpadky, potvrdil ostatně i pracovník společnosti Povodí Moravy (PMO).

„K tomu by byl potřebný určitý stav vody, jaký v Olomouci není. Je nutné vzít v potaz i to, že daleko od Olomouce není na řece žádná přehrada, pomocí které by se dala uměle udržovat nějaká výška hladiny,“ uvedl Marek Viskot z PMO.

Podle limnigrafu neboli vodočtu bylo na měrném místě v Olomouci v pátek přes devadesát centimetrů vody, v sobotu díky dešti dokonce přes sto třicet centimetrů, to ovšem zdaleka neplatí na všech místech koryta. Podle Zdeňka Wolfa z Peřej Tours by se větší lodě s motorem v takové řece brzy poškodily. Vodákům na kánoích i raftech stav vody v Olomouci vyhovuje.

Na Dyji to jde

I když není řeka nakloněna lodní dopravě, technické řešení existuje. Lze použít lodě s atypicky nízkým ponorem.

V již zmíněné Břeclavi na Dyji jezdí společnost Lodní doprava Břeclav. Turisty vozí městem až ke známým památkám Janohrad nebo Pohansko. „Zájem je opravdu veliký, lidi se u nás na lodě hodně ptají,“potvrdila Katarína Pavláčková z Informačního centra Břeclav.

Dyje přitom nemá o moc vyšší hladinu než Morava v Olomouci. „Asi třetina cesty přes Břeclav je pod hranicí jednoho metru. Nesehnal jsem nic s tak nízkým ponorem, proto jsem si sám vyprojektoval dvě lodě, které tady jezdit můžou,“ uvedl Jan Maděřič, šéf společnosti.

Jeho výhodou je, že je fandou lodní dopravy, a navíc vlastní firmu na výrobu ocelových konstrukcí, tudíž si lodě mohl sám vyrobit.

Plavidla Sámo a Svatopluk, která Břeclaví projíždějí, jsou certifikovaná a mohou vézt každé až dvaatřicet lidí. Podobně postupuje další fanda využití říční dopravy Zdeněk Butula v Kroměříži. Také on ve svém přístavišti láká turisty na několik plavidel vlastní konstrukce, kterým nevadí nízký stav hladiny. V případě Kroměříže i Břeclavi se ovšem zatím nedá mluvit o tom, že by si lodní doprava na sebe sama vydělávala.

„Letos, po deseti letech, se konečně dá říct, že vozíme hodně lidí,“ konstatoval Zdeněk Butula. Jeho čtyři plavidla, která jsou schopna svézt najednou osmatřicet lidí, mají velmi nízký ponor, kolem třiceti centimetrů. Jak provozovatel přístaviště a autor konstrukcí lodí Butula dodal, momentálně je u kroměřížského přístaviště zhruba 110 centimetrů vody. Podle něj stále existují možnosti, jak využít řeku i v Olomouci.

Na poněkud vyšší úrovni je využití vodního toku od Otrokovic na jih, kde se především Baťův kanál stává synonymem úspěšné turistické atrakce.