Kliknutím zvětšítePro schválení Memoranda o prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje hlasovala v pondělí většina přítomných krajských zastupitelů, deset z nich se z různých důvodů zdrželo. Například podle zastupitelů za hnutí STAN se jedná o mimořádně nákladnou a neekologickou stavbu.
„Prodloužení Baťova kanálu je chybné rozhodnutí a další nesmyslný nápad, který prosazují především titíž lidé, jako kanál Dunaj-Odra-Labe. Tento nápad je drahý, nerentabilní, neekologický a v době, kdy celou zemi sužuje sucho i mimořádně nebezpečný, protože jen přispěje k dalšímu odvádění vody z krajiny,“ míní krajský zastupitel Tomáš Müller.
Podle něj není zatím hotová finanční analýza.
„Kanál je na rozdíl od řeky vysoce nákladný na provoz a údržbu, neboť se v něm musí udržovat stálá výše hladiny,“ poznamenal Tomáš Müller a upozornil na to, že projekt v současné době není v souladu s protipovodňovou ochranou.
Jurečka: Bez klíčových partnerů to nemá smysl
S memorandem nesouhlasí ani krajský zastupitel za KDU-ČSL Marian Jurečka.
„Snažil jsem se přesvědčit vedení kraje, ať je neschvalují. Chybí v tom hlavní aktéři – město Olomouc, Povodí Moravy a ministerstva zemědělství, dopravy i životního prostředí, která by měla výrazně pomoci projekt zafinancovat. Memorandum bez klíčových partnerů nemá smysl a proto jsem je nepodpořil,“ zdůvodnil svůj krok na sociálních sítích Marian Jurečka.
Na prosincovém zasedání memorandum odmítli rovněž olomoučtí zastupitelé.
Město si loni na podzim nechalo zpracovat speciální analýzu, která se zabývala povinnostmi, riziky a příležitostmi, které by podpis memoranda znamenal.
Vyplynulo z ní například to, že pokud by se město zavázalo k podpoře budování vodní cesty, znamenalo by to blokaci území, které je územním plánem určeno pro výstavbu protipovodňové ochrany Olomouce.
Za 2 milardy jde cestovní ruch rozvíjet lépe
Zpochybněn byl také přínos pro cestovní ruch.
„Jedinou funkcí plavebního kanálu je rekreační plavba a obecně rekreace. Na zajištění této funkce má být podle orientačních propočtů územní studie vynaloženo 1,7 až 2,2 miliardy korun z veřejných zdrojů, přitom reálné náklady velkých vodních staveb bývají oproti prvotním odhadům několikanásobně vyšší. Cestovní ruch lze za cca 2 miliardy korun investičně rozvíjet mnohem efektivněji a bezpečněji, například rekonstrukcí historických památek či podporou nových kulturních institucí,“ uvádí se v analýze.
Projekt na prodloužení Baťova kanálu letos v únoru nezískal podporu ani u zastupitelů Kroměříže. Důvodem byly zejména obavy o zdroje vody pro město.
„Kolem Moravy máme celou řadu významných pramenišť. Při zásahu do koryta řeky vodní zdroje ohrožujeme. Tento veřejný zájem je pro mě tak vysoko, že podpora vodních sportů se s tím nedá srovnat,“ popsal možné nebezpečí při realizaci projektu místostarosta Vít Peštuka.
Nové vodní cesty i cyklostezky
Prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje znamená prodloužení stávající turistické vodní cesty v úseku od Kroměříže do Olomouce s odbočkou do Přerova.
Cílem nákladného projektu má být zatraktivnění dotčeného území a posílení cestovního ruchu na území Olomouckého kraje.
Prodloužení turistické vodní cesty je řešeno v několika etapách a využívá úseky vedoucí řekou Moravou.
Uvažuje se také o využití Mlýnského náhonu a nových propojovacích kanálech.
Podle hejtmanství by kromě atraktivních turistických plaveb vznikly podél kanálu také zajímavé stezky pro cyklisty.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
