„Na zahradě mám díru vedle díry. Ožrali mi všechno, včetně nakladaček a fazolí. Květiny podežrali. Děsím se, jaká bude mrkev, až ji začnu vytahovat. Je to hrozný rok, tolik myší a hrabošů jsem nikdy neměla,“ popisovala šedesátnice z Hněvotína, když v pondělí dopoledne nakupovala v prodejně zahrádkářských potřeb v centru Olomouce.

„Pasti? Dávat je během sklizně ven, to nemá velký smysl. Myši mají všude kolem tolik žrádla, proč by šly na smrt. Taky bych se bála kvůli psovi,“ zamýšlela se.

Na klasickou dřevěnou past naopak nedá dopustit čtyřicátnice ze sousední vesnice. V pátek v prodejně koupila čtyři nové kusy.

„Je to jednoduché a vysoce účinné. Za víkend jsme vybili 24 hlodavců, 20 z nich byli hraboši, zbytek myši,“ popisovala paní Jana.

„Jakou volím návnadu do pastičky? Kousek vlašského ořechu nebo kůrku chleba. Ale pozor! Past je potřeba přikrýt například košem, aby v ní neskončila sýkorka, jak už se nám bohužel jednou stalo,“ doporučovala.

Nejvíc se odvědčily gely

Boj s přemnoženými hlodavci denně přivede do specializovaného obchodu deset a před víkendem ještě více zákazníků.

„Nejsou to desítky zákazníků denně, to ne. Deset až patnáct však určitě. Prodávám zrna, granule, ale nejosvědčenější, podle odezvy samotných zákazníků, jsou gely. Z tuby se vymáčkne centimetr dva hmoty a vloží se do díry nebo ke stěně kůlny, kde myši běhají. Jdou na to! Je to zaručené,“ radil zákaznici vedoucí prodejny v Kateřinské ulici Ivo Bartoň.

Úspěšně prodává i jednoduché dřevěné pasti.

„Denně běžně deset. I více. Třikrát týdně objednávám zrna a granule, protože je to hned pryč. Zákazníci zkouší všechno možné, kombinace metod,“ popisoval Bartoň, který letos nejžádanější artikl vyskládal blíže pokladny, aby ušetřil nohy a čas.

Nebývalý zájem o pasti na myši a větší hlodavce potvrdil i vedoucí olomouckého železářství Norma.

„Chemii na myši nenabízím, jen pasti. Týdně jich prodám přes stovku. Hrabošů je tolik, že to člověk neviděl,“ sdělil František Dosoudil.

„Sám zkouším, co se dá. Zatím bez viditelnějšího výsledku,“ posteskl si.

Chybí dravci i kočky

Podle zahrádkářů a obchodníků by výsledky nekončícího boje se škůdci mohly být patrnější, kdyby drobní hlodavci měli na venkově více přirozených nepřátel.

„Dravců je málo. A kočky? Dříve byla v každém stavení minimálně jedna kočka. Spíše dvě. Dnes je jedna v ulici. Lidé je nechtějí, protože jim hrabou v kytičkách a okrasných trávníčcích, znečišťují jim zahrady,“ poukazoval Ivo Bartoň.

Podle odborníků je však potřeba proti hrabošům zasáhnout. Nejen kvůli škodám, které působí na kulturních plodinách, ale i vzhledem k ochraně zdraví lidí, protože hraboš polní je přenašečem například leptospirózy.

„Nesmí se dostat do studny. Pokud lidé zalévají vodou, nesmí se hraboš dostat do zdroje. Ve vodě si pak stačí umýt ruce… V minulosti jsme měli případ, kdy se takto zahrádkář skutečně nakazil,“ upozornil Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

Zatím bez nemocí

Přestože je letos je hraboší rok, došlo i jejich kalamitnímu přemnožení, hygienici doposud v Olomouckém kraji neeviduj jediný případ onemocnění leptospirózou. To ale podle nich neznamená, že v regionu nikdo neonemocněl.

„Příznaky se podobají chřipce. Pakliže pacient dostane antibiotika, je vyléčen, protože leptospiry jsou velice citlivé k antibiotikům,“ připomněl hygienik Mazánek.

Stutox plošně? Ne

Kalamitu na polích chtěli zemědělci, kterým škůdce působí mnohamilionové škody, likvidovat plošnou aplikací jedu Stutox II.

Ministerstvo zemědělství po kritice ornitologů, veřejnosti a Ministerstva životního prostředí rozhodlo o pozastavení povolení plošné aplikace, tedy prozatímním zákazu. Zemědělci mohou aplikovat jed do nor.

„Umístění jedu pouze do nor je řešení, které je bezpečnější. Granule s jedem aspoň nemohou přímo sebrat ptáci a další živočichové. Hrozba pro ně se tak sice snižuje, ale rozhodně není nulová,“ reagoval ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, jenž se pondělního jednání na ministerstvu účastnil.

Gradace hraboše polního je nyní na svém vrcholu a podle odborníků ji čeká přirozený strmý pád.

„Použití Stutoxu II považujeme za zbytečné. Navíc, krajina již teď trpí intenzivní chemizací a aplikace jedu je pro ni další zátěž,“ poukázal Vermouzek.

Hraboši polní dospívají velmi rychle. Samice jsou pohlavně dospělé již od 13. dne po narození, v době, kdy jsou ještě matkou kojeny. V jednom vrhu mohou tito hlodavci 15 i více potomků. Samice přitom rodí i sedmkrát ročně.