Velké prodejny totiž mnoho zákazníků vnímá jako neosobní samoobsluhy s nepříliš kvalifikovanými prodavači. To se ale snaží majitelé velkoprodejen změnit.

Obchod potřebuje zpětnou vazbu

„Náš obchod nabízí více druhů zboží různých značek než malé specializované prodejny. Někdy může jít kvantita na úkor kvality prodeje. S tím se snažíme bojovat, ale je to běh na dlouhou trať,“ uvedl Radek Novotný, vedoucí olomoucké pobočky obchodu Gigasport.

„Na druhou stranu musíte vzít v úvahu návštěvnost. Nelze nás srovnávat s prodejnou, kam přijde dvacet lidí za den. U nás jsme za minulý víkend napočítali šest set padesát zákazníků. Vzhledem k tomu, že jsme v mrtvém období mezi zimou a jarem, je to vysoké číslo,“ míní Novotný.

Za nejlepší ukazatel kvality personálu považuje kontrolní nákupy s falešnými zákazníky, které zajistí zpětnou vazbu. Firma je organizuje třikrát do měsíce.

Velcí prodejci se vedle cen zboží stále více zaměřují také na odborné znalosti personálu a jeho chování k zákazníkovi. Ladislav Pospíšil z olomoucké prodejny Baťa tvrdí, že důležitý je již výběr prodavaček, které musejí striktně dodržovat firemní kulturu.

„Provádíme nejen základní zaškolení, ale i pravidelné zbožíznalecké kurzy přímo ve Zlíně. Je to nutné, neboť materiály se neustále mění,“ vysvětluje Pospíšil.

Firma Euronics prodávající elektroniku má dokonce vlastní akademii, kde se zaměstnanci detailně seznamují s prodejními technikami i novými výrobky.

"Účastníci kurzů se třeba dozvědí, jak vypadá automatická pračka uvnitř. Jsou pak schopni zákazníka kompetentně informovat,“ říká mluvčí firmy Bohuslav Komín.

Prodavačky se bály školení

Obchodníci však také spolupracují se vzdělávacími agenturami.

„Cítili jsme, že naše práce je spíše impulzivní a není dlouhodobě promyšlená. Proto jsme se rozhodli pro spolupráci s olomouckou agenturou ProfiComm. Stálo nás to nemalé peníze, ale investice se vyplatila,“ uvedl Jiří Píchal, majitel obchodů Chaos.

Šéf agentury Radovan Vaculík popisuje obvyklý postup: „Prvním krokem je vstupní audit. Zjišťujeme, jaký potenciál dovedností daná firma skutečně má. Nemáme jednotné šablony jako ve školství, ale přizpůsobujeme se potřebám klienta.“

Po průzkumu zřídili improvizovanou prodejnu a začal praktický trénink.

„Část děvčat hrála zákaznice, druhá část prodejce. Vše jsme natáčeli. Prodavačky si tak mohly prohlédnout chyby, kterých si dříve nevšimly. Zpočátku měly trochu obavy, ale pochopily, že je kurz pro ně přínosný a na další školení se už těšily,“ pochvaluje si Píchal.

Mezi nejčastější prohřešky prodejců patří přílišná pasivita a nezájem o zákazníka.

„Některé prodavačky si nevěří. Mají pocit, že jejich úkolem je jen podávat zboží. Na trénincích se hodně věnujeme typologii zákazníků. Někteří se potřebují v klidu rozmyslet. Jiní vyžadují, aby se o ně někdo od začátku staral. Povinností prodavačky je neustále zákazníka monitorovat a v příhodném okamžiku se mu začít věnovat. Vycítit tu správnou chvíli není jednoduché,“ tvrdí Vaculík.

Ideální je podle něj stav, kdy zákazník spíše než za zbožím přijde do obchodu kvůli přívětivému a kvalifikovanému personálu.

Motivace? Větší výplata

Důležitým motivačním prostředkem, který má také vliv na chování prodejců, je způsob jejich odměňování. „Dříve braly všechny naše prodavačky stejně. Jenže to nemůže dobře fungovat,“ uvedl Píchal.

„Odměňování podle tržby je z hlediska vztahů mezi zaměstnanci složitější. Prodavačky naštěstí postupně samy pochopily, že je tento systém výhodný i pro ně.“

Karel Páral