„Ve středu vyšel článek v americké tiskové agentuře AP a do čtvrtka jej převzalo na pět set médií od Spojených států amerických, Velké Británie, Nového Zélandu až po Izrael. Přetiskla jej média jako New York Times, Washington Post nebo Daily Mail. A to vše díky Prostějovskému deníku," uvedl bývalý předseda Židovské obce v Praze Tomáš Jelínek, jehož zásluhou odstartoval projekt rehabilitace bývalého hřbitova. 

Velkou měrou se na pátrání po ná hrobcích podíleli i čtenáři Deníku, kteří je postupně nacházeli na svých zahradách, při rekonstrukcích nebo výkopových pracích v Prostějově i v okolních obcích.

close Panorama hřbitova v pohledu směrem k dnešní škole je vytvořené z fotografií, které byly pořízeny před vytrháním náhrobků asi v roce 1943 zoom_in

Panorama zmizelého židovského hřbitova v Prostějově je vytvořené z fotografií, které byly pořízeny před vytrháním náhrobků asi v roce 1943. Autor: archiv SOkA Prostějov

„Spolupráce Prostějovského deníku s Tomášem Jelínkem na obnově starého židovského hřbitova začala v červenci letošního roku a od té doby se nám podařilo odkrýt značnou část židovské historie," popsala první kroky k obnově památky šéfredaktorka Prostějovského deníku Hana Masaříková.

„Velké poděkování proto patří našim čtenářům, kteří se do pátrání po dvou tisícovkách zmizelých náhrobků zapojili a díky kterým dostávají střípky židovské historie jasnější obrysy. Židovská komunita v Prostějově patřila po mnoho staletí k nejvýznamnějším na Moravě, ale za jejími dějinami udělaly tragickou tečku nacistická okupace a holocaust," dodala Hana Masaříková.

Do pátrání po náhrobních kamenech z bývalého židovského hřbitova se zapojilo i prostějovské muzeum.

„Jsem moc ráda, že se to povedlo. Zatím jsme našli sice jen zlomek z těch dvou tisíc náhrobků, ale i tak to beru za velký úspěch. Je dobře, že lidé jeví zájem o tuto tematiku a aktivně se podílí na hledání náhrobních kamenů," uvedla Marie Dokoupilová z prostějovského muzea.

Příběh z Prostějova obletěl celý svět

Zdroj: Grafika Deníku. Klikněte pro zvětšení

Bohaté židovské dějiny v Prostějově

Do pátrání po náhrobcích z bývalého židovského hřbitova v Prostějově, který čítal více jak dva tisíce kamenných desek, se nejprve pustil Tomáš Jelínek.

„Prostějov patřil k jedné z nejvýznamnějších židovských komunit na Moravě. Už na počátku sedmnáctého století se zde tiskly hebrejské knihy. Ve zdejší náboženské škole působili rabíni, jejichž jména a učení si zbožní židé připomínají do dnešních dnů. Bohaté židovské dějiny v Prostějově však utnula nacistická okupace a holocaust," přiblížil ve zkratce historii Tomáš Jelínek, bývalý předseda Židovské obce v Praze.

Jeho další kroky v pátrání po zmizelých náhrobcích vedly na začátku července do redakce Prostějovského deníku. S pomocí redaktorů zveřejnil výzvu čtenářům, aby mu pomohli s hledáním starých náhrobních kamenů.

Série nálezů

Výzva na sebe nenechala dlouho čekat a po měsíci se začali ozývat první nálezci. close Karel Pekáček ze Seloutek našel na své zahradě část židovského náhrobku zoom_in

Článek o ztracených náhrobcích si přečetl Karel Pekáček ze Seloutek (na snímku vpravo) a zavolal do redakce.

„Na své zahradě mám kus židovského náhrobku. Můžete si pro něho přijet," oznámil první nálezce.

Tehdy se jednalo o část židovského náhrobku z poloviny devatenáctého století, který patřil Haně Fleischerové z Prostějova.

„První nález nám udělal obrovskou radost, a dokonce se nám podařilo dohledat i jednoho z žijících potomků. Jedná se o Anne Youkeles, která žije v Ohiu ve Spojených státech," uvedl Tomáš Jelínek.

Jen pár týdnů poté se ozval další čtenář, kterému už desítky let ležel na zahradě ve Sněhoticích, místní části Brodku u Prostějova, kompletní náhrobní kámen ročního děvčátka z Prostějova, jejíž rodný dům doposud stojí na náměstí T. G. Masaryka.

Druhá polovina září přinesla doposud největší nález. Více než padesát židovských náhrobků leží zabudovaných v chodníčku majiteli jedné ze zahrad v Prostějově-Drozdovicích.

Ale zatím poslední objev kamenných desek si připsali na účet obyvatelé Žešova, další prostějovské místní části.

„Na prostějovské muzeum se na konci září obrátil pamětník, který upozornil na základě výzvy Deníku, že se v horní části obce náhrobky používaly ke dláždění a stavebním úpravám zahrad," řekl o nálezech bývalý předseda židovské obce Tomáš Jelínek. Pátrání po židovských náhrobcích stále pokračuje, stejně tak i snaha o rehabilitaci židovského hřbitova.

„Jsme moc rádi, že se pátrání ujala široká veřejnost i světová média. Židovská kultura bude navždy spjata s Prostějovem, a proto bychom ji měli alespoň symbolicky připomínat. Nejen z důvodu zvýšení cestovního ruchu," uzavřel Tomáš Jelínek.