„Sounáležitost je cítit opravdu hodně. Jeden z příkladů: přihlásily se nám dobrovolnice, švadleny v důchodu, které šijí roušky jako o život. Před místní prodejnou stojí náš asistent prevence kriminality a rozdává je lidem. Obchod je dobře zásobený, takže lidé nemusejí nikam jezdit, a nikdo do něj nevstupuje bez roušky,“ popisoval starosta Střeně Jiří Nevima.

Místní občan, zaměstnanec jedné z olomouckých lékáren, zase nabídl lidem ve Střeni dovoz léků a dalších přípravků až do domácnosti.

„Přihlásilo se mi několik dobrovolníků, jestli někdo v obci nepotřebuje nakoupit nebo s něčím pomoci,“ vyjmenovával.

Nákupy na podpis, placení až po epidemii

Stejně tak například v Dlouhé Loučce se zvedla ochota pomáhat.

„Chráněná dílna ve Šternberku nemá švadleny, tak jsem vyhlásil včera dopoledne rozhlasem, jestli by někdo neušil roušky. Ozvalo se pětadvacet děvčat. Jsme domluveni, že nám budou vozit polotovary, nastříhaný materiál, a holky v Dlouhé Loučce ušijí roušky,“ popisoval Ladislav Koláček.

Domluveno je zatím 4000 roušek. Polovina zůstane v obci a bude rozdána lidem, polovinu si vezme chráněná dílna a poskytne je potřebným.

Obec eviduje další dobrovolníky na pomoc starším občanům a lidem v domácí karanténě, zejména s nákupy potravin a léků. Platit za nákupy se nebude.

„Dvakrát týdně budeme shromažďovat požadavky a zajišťovat nákupy. V obchodě se nic platit nebude. Všechno bude proti podpisu a vyrovnáme se, až bude po všem,“ líčil starosta Koláček.

Na venkově jsou lidé ohleduplní i na ulicích, kde si většina obyvatel chrání ústa a nos rouškou nebo šátkem. Samosprávy to zde preventivně nenařídily a celostátní nařízení zatím neplatilo. Sousedé se neshlukují u obchodů a nedebatují o aktuálním dění.

„Trochu občas zazlobí mladší ročníky. Nemají co dělat. Musím je trochu honit, ale když jim řeknu, rozejdou se. A musím je pochválit: ze šesti měli čtyři roušky a dva si dali taky něco přes pusu,“ chválil starosta Dlouhé Loučky místní teenagery.